Mateřská škola Pluhův Žďár, okres Jindřichův Hradec

Pluhův Žďár 66

378 21 Kardašova Řečice

 

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY, VZDĚLÁVÁNÍ A OSVĚTY

MATEŘSKÁ ŠKOLA PLUHŮV ŽĎÁR

2025 – 2028

 

„NÁŠ ZELENÝ DOMOV“

 

 

Vypracovala: Bc. Dagmar Semerádová - ředitelka MŠ

Mgr. Aneta Sedláčková – učitelka MŠ

Miroslava Furiková – učitelka MŠ

 

Platnost od 1. 9. 2025

Obsah:

 

Úvod: Definice EVVO

1. Podmínky pro realizaci EVVO

1.1 Charakteristika školy

1.2 Věcné podmínky školy v návaznosti na EVVO

1.3 Charakteristika pedagogického sboru

1.4 Spolupráce s rodiči

1.5 Dlouhodobé projekty a spolupráce v návaznosti na EVVO

1.6 VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ŠKOLY

2. Základní cíle Školního programu EVVO

2.1 Formy a moderní výukové metody realizace EVVO

2.2 Návrh a využití zahrady MŠ se zaměřením na environmentální výchovu

2.3. Využití zahrady

3. Závěr

Příloha:

Aktivity na zahradě a venku

  

Úvod: Definice EVVO

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, zkráceně EVVO, vychází z anglického termínu environmental education, kde environment znamená životní prostředí a education se chápe široce jako vzdělávání, výchova či osvěta. Zjednodušeně by se dalo říct, že je to výchova, vzdělávání a osvěta týkající se životního prostředí. Dříve se používal spíše pojem ekologická výchova. Jedná se tedy nejen o vzdělávání a výchovu, především ve školním prostředí, ale i o zprostředkování informací co nejširší veřejnosti od nejútlejšího věku až po nejstarší generaci a formování kladného postoje ke svému okolí, ke své planetě. EVVO v širším slova smyslu znamená preventivní nástroj v ochraně přírody a životního prostředí.

„Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách". 

Environmentální výchova:

- zvyšuje povědomí a informovanost veřejnosti o otázkách životního prostředí

- učí jednotlivce kritickému myšlení.

- umožňuje jednotlivcům zkoumat otázky životního prostředí, zapojit se do řešení problémů, a přijmout opatření ke zlepšení životního prostředí

- rozvíjí rozhodovací dovednosti

Environmentální vzdělávání:

- je především nástrojem v procesu celoživotního učení

- rozvíjí znalosti o ŽP a chápání ŽP

- zvyšuje povědomí o ŽP

- pomáhá řešit problémy v oblasti životného prostředí

- formuje kladné postoje ke svému okolí

Environmentální osvěta:

- poskytuje odborné rady a doporučení veřejnosti

- popularizuje výsledky vědy a výzkumu ve prospěch životního prostředí

- přibližuje šetrné životní standardy požadavkům veřejnosti

- ovlivňuje veřejnost ve smyslu udržitelného rozvoje společnosti

Zdroj: https://environmentalni-vychova.webnode.cz/co-je-evvo-/

 

1 Podmínky pro realizaci EVVO

 

1.1 Charakteristika školy

 

Mateřská škola Pluhův Žďár se nachází v budově obecního úřadu v obci Pluhův Žďár. V okolí obce je velmi pestrá krajina – louky, pole, rybníky, potok, lesy.

Mateřská škola má jednu třídu s celodenním provozem a kapacitou 28 dětí. Jedná se o věkově smíšenou třídu – tzv. heterogenní, kterou v současnosti navštěvuje 26 dětí ve věku od 2 do 7 let. Vzdělávají se v ní nejen děti ze všech osmi místních částí obce Pluhův Žďár, ale také ze sousedních spádových oblastí (Vícemil, Chotěmice, Lžín, Nová Ves).

Předškolní vzdělávání zajišťují tři pedagogové, včetně ředitelky školy a jedna asistentka pedagoga. Všichni zaměstnanci se ztotožňují s výchovně-vzdělávacím programem zaměřeným na podporu environmentálního vzdělávání a zdravého životního stylu. Všichni pedagogové, ale i nepedagogové (paní školnice a kuchařka v jednom 😊), jsou nakloněni pro další vzdělávání, včetně seminářů týkajících se environmentální výchovy a mají podporu ze strany paní ředitelky.

 

1.2 Věcné podmínky školy v návaznosti na EVVO

Mateřská škola byla v roce 2008 přemístěna do nově zrekonstruovaných prostor v budově obecního úřadu. Jedná se o jednopodlažní budovu v těsné blízkosti hlavní silnice směrem na Jindřichův Hradec. Vchod do budovy se ovšem nachází v zadní části, je bezbariérový a je zde i parkoviště.

Během provozu MŠ probíhá třídění odpadu (papír, plast, sklo, bioodpad, baterie, obaly tetrapak). Třída je se zahradou propojena v prostoru herny, kde jsou široké prosklené dveře a za nimi krytá pergola. V letních měsících zde mohou děti jíst venku nebo se věnovat klidnějším činnostem, v zimě pak mohou přes prosklenou stěnu pozorovat život v přírodě. Na vzrostlých stromech mají své domovy ptáci, veverky a hmyz.

Ve třídě je zřízen koutek přírody. Děti sem nosí přírodniny, které našly na vycházkách se školkou i s rodiči, nebo různé zajímavosti, např. paroží či mušle z dovolené u moře. Didaktické pomůcky a hry jsou zastoupeny v dostatečném množství. Patří mezi ně pomůcky rozvíjející poznávací schopnosti dětí – magnetické stavebnice, různé druhy lup, fonendoskop, přesýpací hodiny či váha. Velmi využívané jsou didaktické obrázky na magnetickou tabuli zastupující téměř všechny oblasti poznávání světa (přírodu, lidské tělo, časové pojmy aj.). V knihovničce si děti mohou půjčovat encyklopedie, ve kterých si rády listují, „čtou“ a často o věcech diskutují s učitelkami.

Pro hudební a rytmické aktivity slouží i bonga z přírodních materiálů různých velikostí.

Prostory školky jsou situovány směrem do školní zahrady, která prošla celkovou revitalizací a je nyní plně přizpůsobena potřebám předškolních dětí. Zahrada je oplocená a slouží jako bezpečný prostor pro hru, objevování a učení v přirozeném prostředí. Veřejnost na ni nemá přístup, s výjimkou akcí pořádaných mateřskou školou (např. Halloweenská stezka, Velikonoční stezka, Letní zahradní slavnost).

Zahrada je koncipována jako přírodní prostředí s prvky podporujícími environmentální výchovu a volnou hru. Pro děti zde byla vytvořena pestrá nabídka:

• kopeček s tunelem, klouzačkou a lanovým mostem,

• pískoviště, domeček a terasa s venkovní kuchyňkou,

• přírodní pěšinky vhodné pro jízdu na odrážedlech a traktorech,

• vzrostlé stromy a keře poskytující přirozený stín a zákoutí pro klidovou hru,

• záhony s trvalkami a vyvýšené záhonky, kde děti pěstují zeleninu (hrášek, ředkvičky, mrkev, petrželku), bylinky a plodiny jako divoká rajčata, papriky, patizony či dýně hokaido.

 

Zahrada je zavlažována prostřednictvím nádrže na dešťovou vodu, což podporuje ekologické hospodaření. Děti se tak přirozenou formou učí základům péče o rostliny, hospodaření s vodou i odpovědnému vztahu k přírodě.

 

Cíle environmentální výchovy v návaznosti na věcné podmínky školy: 

• vytvářet pro děti bezpečné a podnětné přírodní prostředí pro učení a hru,

• vést děti k aktivnímu vztahu k přírodě prostřednictvím přímých zážitků (péče o záhonky, pozorování živočichů, práce s přírodninami),

• podporovat environmentálně šetrné chování – třídění odpadu, využívání dešťové vody, šetrný přístup k rostlinám a živočichům,

• rozvíjet environmentální gramotnost dětí formou badatelských činností a experimentů,

• učit děti vnímat přírodní procesy, roční období a cykly v přírodě,

• podporovat komunitní rozměr zahrady – sdílení přírodního prostoru s rodiči a veřejností v rámci společných akcí,

• pěstovat u dětí pocit sounáležitosti a odpovědnosti za místo, kde žijí.

 

1.3 Charakteristika pedagogického sboru

V mateřské škole působí celkem tři pedagogové včetně ředitelky školy a jedna asistentka pedagoga. Všichni členové týmu mají odpovídající pedagogické vzdělání a svou práci vykonávají s vysokým nasazením a zodpovědností.

Pedagogové vnímají environmentální výchovu a otázky zdravého životního stylu jako přirozenou součást výchovy a vzdělávání. S dětmi o těchto tématech otevřeně diskutují, reagují na jejich otázky a podporují jejich zájem prostřednictvím praktických činností, pozorování i společných zážitků. Jsou nakloněni pořádání školních i mimoškolních aktivit, které děti vedou k uvědomělému a ohleduplnému vztahu k sobě samým, k druhým i k přírodě.

Pedagogický sbor se také dále vzdělává v oblasti environmentální výchovy:

• ředitelka školy absolvovala seminář Děti v permakultuře a opakovaně se účastnila vzdělávacích akcí pořádaných Ekocentrem Cassiopeia v Českých Budějovicích,

• jedna z učitelek se účastnila odborného semináře vedeného Janou Modrou, zaměřeného na environmentální a prožitkové vzdělávání dětí.

Tým pedagogů se navzájem podporuje, spolupracuje a sdílí zkušenosti. Vzdělávací proces tak stojí na společné vizi – vést děti k radosti z objevování, k aktivnímu vztahu k přírodě i k odpovědnosti za svět, ve kterém žijí.

 

1.4 Spolupráce s rodiči

Spolupráce s rodiči je jedním z pilířů naší mateřské školy. Věříme, že vzdělávání je nejefektivnější tehdy, pokud na sebe navazuje působení školy a rodiny. Pedagogové proto usilují o otevřenou, vstřícnou a partnerskou komunikaci s rodiči.

Pravidelně je rodičům poskytována zpětná vazba o dění ve školce i o individuálním rozvoji jejich dětí. Vítáme jejich náměty a podněty, které nám pomáhají školní vzdělávání dále obohacovat a přizpůsobovat potřebám dětí.

Rodiče jsou zapojováni do života mateřské školy prostřednictvím různých aktivit a projektů:

• účast na společných akcích (např. zahradní slavnost, vánoční dílny, halloweenská a velikonoční stezka),

• spolupráce při environmentálních aktivitách na školní zahradě (péče o záhonky, sázení rostlin, tvoření z přírodnin),

• zapojení do tematických projektů a besídek, kde se rodiče mohou podílet na přípravě či prezentaci,

• individuální konzultace s pedagogy o pokrocích dítěte a možnost zapojit se do podpory jeho rozvoje.

Tento otevřený a přátelský styl spolupráce posiluje vzájemnou důvěru mezi školou a rodinou. Zároveň podporuje sounáležitost a vytváří komunitní prostředí, kde se děti, rodiče i pedagogové cítí vítáni a respektováni.

 

1.5 Dlouhodobé projekty a spolupráce v návaznosti na EVVO

Každý školní rok tvoříme třídní vzdělávací program založený na příběhu, který děti provází po celý rok. Inspiraci čerpáme z různých metodických materiálů zaměřených na environmentální výchovu – využívali jsme dlouhodobé programy Jany Modré (např. Studánky víly Rozárky), letos je naším průvodcem postava Čarodějnice Borůvky. Tyto příběhy dětem otevírají cestu k objevování přírody, podporují jejich fantazii, zvídavost a prožitek z učení.

Průběžně během celého roku plníme aktivity EVVO, které vedou děti k pozorování, uvažování, experimentování a tvoření. Děti se učí spolupracovat, sdílet své poznatky, přemýšlet o souvislostech a hledat řešení. Každý školní rok symbolicky vrcholí závěrečnou „výpravou do přírody“, při které děti plní úkoly, pozorují, bádají a společně uzavírají příběh, který je celým rokem provázel.

Velký význam přikládáme spolupráci s rodiči, příbuznými dětí i občany obce a okolí. Rodiče se aktivně zapojují do života školky – účastní se společných schůzek, kde sdílíme plány školy a nasloucháme jejich podnětům. Společně s námi připravují různé akce, pomáhají při péči o školní zahradu nebo se zapojují jako odborníci či hosté do vzdělávacích aktivit (např. tatínek-myslivec se svým programem o životě v lese).

Během roku pořádáme tvořivé dílny, besídky, zahradní slavnost i tematické stezky pro děti a rodiče. Velmi oblíbené jsou environmentálně laděné programy a návštěvy externích organizací – například ZkusToZdravě.cz (program o zdravém životním stylu), program Život kolem nás se Světem fantazie nebo vzdělávací programy pana Miroslava Hořáka ze záchranné stanice IKAROS.

Mateřská škola dlouhodobě spolupracuje také s obcí Pluhův Žďár, která podporuje naše environmentální aktivity a společně s námi se podílela na revitalizaci školní zahrady.

Dlouhodobé projekty a spolupráce nám umožňují propojit každodenní výchovu a vzdělávání s reálným životem obce, rodin a přírody. Děti se tak přirozeně učí chápat svět jako celek, v němž mají své místo i svou odpovědnost.

1.6 VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ŠKOLY

 

Filozofie a zaměření ŠVP Mateřské školy

Motto:

„Příroda není místo, které bychom měli navštívit, je to domov.“
- Gary Snyder

Plán environmentální výchovy je dokumentem, který navazuje na další plány a programy naší mateřské školy. Přirozeně vyplývá ze Školního vzdělávacího programu „Broučci“, v němž je filozofie naší MŠ vyjádřena mottem:

„Můžete vést děti temnotou, ale musíte jim dát světlo.“ (Terry Pratchett)

Když dětem čteme nebo vyprávíme příběh, který může být sebeděsivější a nejnapínavější, musí v něm být jedna jistota – že hrdina všechno překoná a nakonec ho čeká světlo. Tato metafora je pro nás vizí: předat dětem víru ve šťastný konec a důvěru, že i těžké chvíle lze zvládnout.

Dětství má být časem radosti, bezpečí a veselých zážitků. Chceme, aby si děti odnesly do života trvalý pocit spokojenosti a vnitřní jistoty, který jim v dospělosti pomůže čelit stresu a krizím. Naším úkolem je přispět k jejich šťastnému dětství, učit je zdravému životnímu stylu a podporovat jejich sebevědomí.

Učení se ale neděje samo. Děti se učí hrou, objevováním a hledáním vlastní cesty. Úkolem pedagogů je připravovat jim prostředí bohaté na podněty, příležitosti a dobrodružství, být jejich průvodci a „svítit jim na cestu“. Proto co nejvíce aktivit přesouváme ven – do prostoru školní zahrady a do přírody. Výzkumy i naše zkušenost potvrzují, že čas strávený hrou venku posiluje fyzické, psychické i sociální zdraví dětí, podporuje jejich vzdělávací výsledky a vytváří trvalý vztah k přírodě. Pokud chceme děti naučit přírodu chránit, musíme nejprve vytvořit jejich osobní pouto s ní.

Kontakt s přírodou je pro nás základním pilířem zdravého rozvoje dítěte i života člověka vůbec.

 

2 Základní cíle Školního programu EVVO jsou:

• Maximální využívání školní zahrady v přírodním stylu, která již prošla revitalizací a nabízí dětem bezpečné prostředí pro hru, objevování a učení.

• Denní pobyt venku minimálně 2 hodiny, ať už na školní zahradě, nebo v okolí mateřské školy.

• Poznávání živých tvorů v přirozeném prostředí – pozorování hmyzu, ptáků a drobných živočichů, respekt k jejich životu a prostředí.

• Péče o živou přírodu – děti pod vedením dospělých pečují o záhony, pěstují rostliny, starají se o přírodní zákoutí zahrady a učí se zodpovědnému vztahu k živým tvorům.

• Budování vztahu ke konkrétnímu místu – zahradě, okolní přírodě i obci.

• Slavení významných dnů (narozeniny, Den Země, Mezinárodní den zahrad, dožínky, Velikonoce, Vánoce, otevírání studánek aj.), které propojují tradice, roční období a vztah k přírodě.

• Prožívání přírody prostřednictvím kultury – příběhů, písní, básní, naslouchání zvukům přírody.

• Podpora pozitivního klimatu – děti si jdou příkladem svým vztahem k přírodě i k sobě navzájem, učitelky oceňují jejich aktivitu a úsilí, nikoli dokonalost výsledku.

• Zažívání radosti a legrace – EVVO je hravá, tvořivá a podporuje nesoutěživé hry v přírodě.

• Bezpečné prostředí a činnosti – děti mají vhodné oblečení, místa činností jsou bezpečná, rizikové aktivity (např. oheň) probíhají za dostatečného dozoru.

• Podpora samostatnosti a zodpovědnosti – děti se učí chápat, že jejich chování a jednání má vliv na okolní prostředí i lidi.

 

2.1 Formy a moderní výukové metody realizace EVVO

 

Rozvojové předpoklady a možnosti dětí v předškolním věku vyžadují odpovídající metody a formy práce. Na utváření kladného postoje dítěte k životnímu prostředí působí tři základní složky:

1. oblast vědomostní,

2. oblast prožitková,

3. oblast postojů a pospolitosti.

Je důležité dbát na jejich vzájemnou vyváženost a citlivé vedení pedagoga. Nestačí pouze získané znalosti – klíčová je především spolupráce, prožitek a kontakt s přírodou.

Uplatňované formy a metody:

• Prožitkové a kooperativní učení – děti se učí hrou, činnostmi a společnými zážitky.

• Situační učení a spontánní sociální učení – děti přirozeně reagují na aktuální situace a nápodobou přebírají správné modely chování.

• Prvky tvořivé dramatiky – dramatická výchova rozvíjí fantazii, empatii i motivaci k práci.

  • V pohádkách a příbězích zvířata, stromy nebo řeky promlouvají lidskou řečí a dětem se otevírá prostor k jejich napodobování.

  • Děti při hře vyjadřují pohybem a emocemi vlastnosti zvířat či přírodních jevů (medvěd – síla, motýl – křehkost, rostlina – potřeba vody).

  • Pohádkový příběh se stává výbornou motivací i pro realizaci environmentální výchovy.

Učení v přímém kontaktu s přírodou:

• Venkovní terénní učení je spojeno s všestranným rozvojem osobnosti a vitality dětí.

• Děti si postupně vytvářejí kladný vztah k okolí školy, k zahradě, k loukám i dalším místům v přírodě.

• V průběhu roku sledují proměny přírody a zkoumají živočichy v různých stádiích jejich vývoje.

• Denním kontaktem s jednotlivými biotopy si děti přirozeně osvojují, co kam patří, a učí se přírodu chránit.

 

Projektová výuka:

Každý projekt (týdenní, měsíční nebo celoroční) má několik fází:

1. Motivace a imaginace (příběh, pohádka, hra).

2. Myšlenková mapa – klíčové pojmy a otázky.

3. Hledání možností řešení – zkoumání, pokusy, činnosti.

4. Rekapitulace a zpracování poznatků – kresby, výtvarné práce, diskuze.

5. Reflexe a evaluace – zpětná vazba dětí i pedagogů.

Evaluace slouží k vyhodnocení, co si děti odnesly, jaké hodnoty získaly a zda byly naplněny cíle v souladu s RVP PV. Nejde o hodnocení výkonů dětí, ale o zhodnocení vzdělávacího procesu a sebereflexi pedagoga.

Další metody a prostředky:

• Experimentování – pokusy s vodou, hlínou, papírem a přírodními materiály.

• Učení nápodobou – děti přirozeně přebírají chování od autorit (pedagog, rodič). Dospělý je vždy vzorem ohleduplného chování k prostředí.

• Různé typy her – tvořivé, didaktické, pohybové a ekohry vedou děti k radosti, spolupráci a ohleduplnosti.

 

 2.2 Návrh a využití zahrady MŠ se zaměřením na environmentální výchovu

Zahrada by měly být chápána jako venkovní učebna se zaměřením na environmentální výuku, která zprostředkovává přímý kontakt dětí s přírodou. V přírodní zahradě se děti naučí pozorovat přírodu jinýma očima a vnímají ji všemi smysly, protože právě předškolní děti vnímají své okolí prostřednictvím smyslů, svých činností a svým tělem.

• smyslové prožitky v průběhu celého roku

• výuka formou her v prostředí zahrady

• osvojení si manuální zručnosti a napodobování světa dospělých při jednoduchých zahradnických činnostech – výsevy semínek, sázení sazenic, péče o rostliny, sklizeň plodů, atd.

• zřízení pokusných a bylinných záhonů

• pozorování vzájemných souvislostí mezi organismy

• ověřování si teoretických informací v praxi

• podpora zdravého životního stylu – zpracování bylinek, konzumace čerstvého ovoce, zeleniny, zpracování plodů ve spolupráci s rodiči, zpracování bylinek

• podpora výchovy k udržitelné spotřebě – zpracování materiálů, které jsou dostupné na zahradě, např. vrbové pruty na ohrádky rostlinám, vlastní dekorační materiál z přírodnin

• výchova k zodpovědnému nakládání s bioodpadem – kompostování, pozorování bezobratlých v kompostu

• zvýšení biodiverzity v zahradě umožní dětem širší možnost pozorování přírodních jevů, živočichů i rostlin

• rozmanité prostředí přírodní zahrady povede děti k větší kooperaci, spolupráci a utužení vzájemných vztahů

• odpočinek a relaxaci v příjemném prostředí

• získávání povědomí o ohleduplném chování k přírodě

• osvěta mezi veřejností, především rodiče dětí

 

2.3. Využití zahrady:

PODZIM:

• pozorování změn v přírodě, změny barev

• sběr ovoce a zeleniny

• sběr semen, která uschováme a na jaře zasejeme

• sportovní a pohybové aktivity

• míčové hry

• využívání herních prvků zahrady

• pískoviště – stavby z písku, využití venkovní kuchyňky a dílny

• výtvarné činnosti – sběr listů, plodů a jiných přírodnin

• seznamování dětí s charakteristickými znaky podzimu, přírodními zákonitostmi a zvláštnostmi podzimního počasí

• rozvíjení poznatků o lese (živočichové, zvěř, péče o les a o stromy…), přípravy na zimu, odlet ptáků.., pozorování pod lupou

• práce s přírodním materiálem při pobytu venku (sběr, stavby, skládání do tvarů a obrázků, podzimní koláže z přírodnin, obrázky z kaštanů, podzimní malířská paleta..)

• seznámení s prostorem školní zahrady a míst k vycházkám (lesa, hřiště..) – pozorování okolí a přírody, hledání krásna a všímání se drobností v přírodě (drobní živočichové, květiny, orosená pavučina, zajímavý kámen..)

• připomenutí světového dne zvířat 4.10.

• obkreslování struktury kůry, listu voskovými pastely, otisky listů

• otisky zeleniny, ovoce (bramborová tiskátka, jablka a hrušky), chuťové hádanky, hmatové hádanky

• klacíkem prohrabávat hlínu a pozorovat, co obsahuje (zbytky rostlin, kořeny, brouky, larvy, žížaly, kamínky, kůry..)

• zakopávání pokladu do písku – vložit různé předměty (plastovou lahev, víčko, slupky od jablka, kaštan, žalud, skleničku od přesnídávky, šišku, mrkev, skořápku od ořechu, papír, květ květiny..). Na papír napíšeme seznam všech předmětů. Na jaře poklad vykopeme a prozkoumáme jeho obsah a podle seznamu zjistíme, které předměty zůstaly zachovány.

• různé druhy hornin a půdy (vlastní sběr dětí) – rozlišujeme hmatem a zrakem povrch, vlastnosti…(např. písek, kůra, kamínky..)

• vytvoření domečků pro zvířátka, domečky jsou vytvořeny z kamenů, větviček, mechu. Jde o společnou práci dětí. Děti je budou celý rok pozorovat a zjistí, kteří živočichové našli v uměle vytvořeném prostoru svůj domov (mravenci, brouci..)

 

ZIMA:

 

• sportovní aktivity – bobování, hod sněhovou koulí, chůze a běh ve sněhu, klouzání

• stavění sněhuláků

• zdobení „vánočního“ stromečku pro ptáky (jablka, šišky, jeřabiny, nosy…)

• poznávání stop zvířat a ptáků

• krmení ptáčků a jejich pozorování

• seznamování se charakteristickými znaky zimy

• vést děti k ekologickému chování v přírodě – odpadky neschovávat do sněhu – proč?

• v holých korunách stromů vyhledávat ptačí hnízda – proč jsou opuštěná

• pozorovat stopu zvířete, popř. ptáka ve sněhu a zjistit, kam vede

• pozorování padajících vloček, chytat sněhové vločky do ruky – proč roztají?

• pokusy, kterými zjistíme vlastnosti sněhu a ledu

• za chladného počasí chytat vločky na tmavý papír – pozorování struktury vločky lupou

• pozorování zmrzlých oken – co nám kresby připomínají

• popis zimní krajiny, tematické malby a kresby

• práce s knihou a encyklopediemi – prohlížení, diskuse, poslech pohádek, řešení problémových situací

• hledání odpovědí na otázky „Co se od podzimu změnilo?“ „Proč je sníh špinavý?“

• pozorování odklízení sněhu mechanizací – „Proč se někde solí, jinde jen shrabuje a sype písek?“ „Proč špinavý sníh z ulice nepatří do řeky?“

• péče o prostředí MŠ – pokojové květiny, úklid hraček, větrání

• rychlení „Barborky“ (zlatý déšť, třešeň) „Proč venku nerozkvetou?“

• společné zdobení vánočního stromečku – „Proč nezdobíme listnatý strom?“

• využití odpadových materiálů při výrobě dárků popř. přáníček pro rodiče

• (mačkaný papír, vlnitý karton..)

• s pomocí rodičů vytvořit zásobu odpadových materiálů (ruličky, krabičky …) – využívat je při činnostech v rámci TVP

• péče o vlastní zdraví – boj proti nemocem (otužování vzduchem, vitamíny,

• hygiena, zásady správného dýchání v mrazu), zdravý životní styl

 

 JARO:

• pozorování změn v přírodě

• sportovní a pohybové hry, cvičení rovnováhy, míčové hry, relaxace a cvičení

• překážkové dráhy – prolézání tunelem, horolezecká stěna, klouzání, hmatové chodníčky

• oslava Velikonoc, oslavy jara

• výuka ve venkovní pergole

• práce na zahradě: hrabání trávy, výsev semínek, která jsme posbírali na podzim, sázení rostlinek (rajčata, jahody, …) a semínek (ředkvička, hrášek, mrkev, …)

• seznamování dětí s charakteristickými znaky jara – probouzení přírody – květiny, zvířata a mláďata, přílet ptáků, rozkvetlé stromy…, klást důraz na pozorování a prožitek dětí – „Co vidíš kolem sebe?“ „Co se po zimě změnilo?“

• vycházky mezi zahrádky – pozorování okolí

• vyzvednutí pokladu ze země (v ponožce)

• celoroční pozorování určitého stromu

• využití potrubního telefonu

• prohlédnout si mladé listy a určit jejich barvu, tvar, případně porovnávání s jinými listy

• pokus s klíčením semínek – různé podmínky pro růst – porovnávání (čočka, hrách..)

• vypěstovat jako dárek pro maminky květinu (do kelímku)

• zdobení svačin bylinkami a zeleninou ze zahrady

• foukání do plodenství smetánky lékařské – co se stane se semínky, co potřebují rostliny k životu

• pozorování hnízdění vlaštovek na lidských obydlích

• bzučení včel, pozorování motýlů, hlemýžďů, žížal, brouků – stadia vývoje u motýla

• pozorování proměn oblohy – slunce, zataženo, déšť, hry s paprsky – zrcátko, se stíny

• využívat k rozšíření poznatků o přírodě pohybových her, hudebně-pohybových her, písní a práce s obrazovým materiálem

• připomínat si s dětmi významné dny v kalendáři: 22.3. Světový den vody, 23.3. Světový meteorologický den, 7.4. Světový den zdraví, 24.4. Den Země

 

LÉTO:

• hry s vodou a pískem

• rozvoj tvořivost ve venkovní dílně

• sportovní a pohybové hry, cvičení rovnováhy, míčové hry, relaxace a cvičení

• překážkové dráhy – prolézání tunelem, horolezecká stěna, klouzání, hmatové chodníčky

• námětové a volné hry

• oslava Dne dětí a Dne zahrad: akce pro veřejnost

• zahradní oslava – rozloučení s předškoláky: akce pro veřejnost

• sklízení plodů zahrady, zdobení svačinek

• využití vody z nádrže na dešťovou vodu na zalévání

• divadelní představení na zahradě

• záchranná výprava (zakončení celoročního příběhu z TVP)

• nebezpečí vzniku úrazu v přírodě – hadi, oheň, střepy, jedovaté houby a plody…

• obkreslování struktury listů, kůry….

• klacíkem prohrabávat hlínu a půdu – rozlišujeme hmatem a zrakem povrch, vlastnosti. – „Proč neplave kámen?“ – praktické vyzkoušení

• pozorování pod lupou

• vycházky k řece, potoku, rybníku – živočichové žijící kolem

• vlastnosti materiálů – třídění odpadu a jeho další zpracování, o znečištěné přírodě a možných nápravách

• pozorování okolí, tematické kresby, malby

• poslech nehudebních zvuků v okolí, umět být potichu

• hledání šišek vyloupaných veverkami, hry s přírodninami (skládání do tvarů, domečky…)

• archy na zahradě, zdobení plotu kolem zahrady kresbami a výtvory dětí

• výtvarné a pracovní činnosti

• výroba medailí z přírodnin

 

3 Závěr:

 Školní zahrada včetně svého vybavení, pomůcek a herních i výukových prvků je určena pro celoroční využívání. Umožňuje dětem získávat dovednosti a manuální zručnost při péči o zahradu a její rozvoj, samozřejmě vždy ve spolupráci s dospělými. Děti se tak aktivně zapojují do procesu „živé zahrady“ – nejen v oblasti výsadby a pozorování růstu rostlin, ale také při objevování vztahů mezi jednotlivými organismy a osvojování si zákonitostí spojených s odpadovým hospodářstvím.

Ve spolupráci se školní jídelnou je podporován zdravý životní styl, a to prostřednictvím využívání bylinek a plodů, které si děti na zahradě samy vypěstují. Zahrada současně podporuje vzájemné vztahy, empatii a kooperaci v dětském kolektivu.

 

„Protože všichni sdílíme tuto malou planetu Zemi, musíme se naučit žít v harmonii a míru mezi sebou a s přírodou. To není jen sen, ale nutnost.“

—  Dalajláma, 14. dalajláma, tibetský duchovní vůdce  |1935)

 

 Příloha:

 

Aktivity na zahradě a venku

 

Všechny hry rozvíjí kladný vztah k přírodě a podporují děti k šetrnému zacházení s životním prostředím. U každé činnosti je uvedeno místo, kde je doporučeno ji provádět, roční období, potřebné pomůcky, jaký cíl si aktivita klade, doporučený věk dětí, přibližná doba trvání a popis celé aktivity.

 

Určování počasí

Roční období: jaro, léto, podzim, zima

Cíl: uvědomovat si střídání počasí, umět přiřadit správný symbol počasí

Místo realizace: zastřešené místo, kde máme tabuli s pomůckou

Časová dotace: každý den 5–15 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: obrázky vyjadřující různé počasí

Popis: Aktivitě předchází povídání o počasí. Pomocné otázky: Máte rády, děti, když

prší? A komu to prospívá? A co když svítí sluníčko, líbí se vám to? Co můžeme dělat,

když zamrzne rybník, nebo když sněží a máme zasněžený kopec? Poté se dětí zeptáme

jak je dnešní den venku. Zda hodně prší, svítí sluníčko, poprchává, nebo se sluníčko

schovává za bílé obláčky. Ukážeme dětem obrázky a mohou zkusit určit, jaký obrázek

se pro danou chvíli nejlépe hodí. Můžeme si dále s dětmi povídat o tom, jak počasí

zjišťujeme. Zda bychom mohli určit, jestli jsou venku na obloze mraky, kdybychom

byli zavření v místnosti bez oken. A na co se díváme, abychom zjistili teplotu, která je

venku? Tuto aktivitu je vhodné zařazovat pravidelně, aby si děti uvědomovaly změny

počasí a uměly ho rozlišovat. Je také vhodné, když učitelka dětem řekne, proč je

důležité, aby pršelo, nebo naopak svítilo sluníčko. Co by se stalo, kdyby se nám počasí

nestřídalo a podobně. Děti si také uvědomí, že pokud by byla tma celý den, nevěděly

bychom, kdy je den a kdy noc. Že i východ a západ slunce nám pomáhá k určování

denního režimu. Takový kalendář na určování počasí si může každé dítě vyrobit pro

sebe, buď sledovat změny během dne a kreslit si známé znaky počasí k symbolům, které

určují režim dne (ranní činnosti, svačina, oběd, odpočinek…). Nebo si mohou starší děti

udělat dlouhodobější kalendář na určování počasí.

 

Kamenná hmatovka

Roční období: léto

Cíl: rozvoj předmatematických dovedností, poměřování, třídění

Místo realizace: zahrada

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: pět různě velkých kamenů a kamínků různých tvarů, šátek

Popis: Dítě si klekne a má zavázané oči. Učitelka nebo kamarád před něj položí

5 kamenů. Dítě se zavázanýma očima musí hmatem nalézt kameny a pokusit se je

seřadit od největšího k nejmenšímu. (U této aktivity je důležité, aby jí předcházely

přípravné hry. Hry s jednotlivými kameny, porovnávání pomocí zraku, postupné

navazování i s hmatem. Až po zvládnutí těchto kroků zařadit tuto aktivitu).

(Jančaříková, aj. 2013, s. 48–49).

 

Hledání různobarevných kolíčků na zahradě

Roční období: jaro, léto, podzim, zima

Cíl: nácvik samostatnosti, rozvoj pozornosti

Místo realizace: zahrada, les, park

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 4–6 let

Pomůcky: kolíčky na prádlo - nabarvené, popř. s tematickou značkou/obrázkem

Popis: Učitelka rozmístí po zahradě různobarevné kolíčky a děti si poté prochází

zahradu a sledují, kde se kolíčky nacházejí. Starší děti mohou chodit za učitelkou a říkat

jí, kde všude kolíčky viděli a jakých barev. Mladší děti mohou hledat kolíček určité

barvy a přinést ho. Po aktivitě si mohou všichni říct, jak se jim hledalo, kde kolíček

našli a jestli jim hledání šlo (Jančaříková, aj. 2013, s. 50).

 

Zahrádka ve skořápce

Roční období: jaro

Cíl: péče o rostliny, oslava Velikonoc, oslava jara, rozvoj jemné motoriky, šetrné

zacházení se skořápkou

Místo realizace: zahrada, altán v zahradě

Časová dotace: 15 minut, týdenní pozorování

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: skořápky od vajíček, semínka řeřichy, ovčí rouno nebo vata, papír, nůžky,

pastelky

Popis: Každé dítě má skořápku, do které položí vatu nebo ovčí rouno. Na ni děti

nasypou semínka řeřichy a zalévají ji. Skořápku si děti mohou dozdobit například

přilepením papírových očí. V průběhu týdne sledují, jak řeřicha roste. Za čtyři dny

vyroste tak, že se dá sklízet. Učitelka sleduje, které děti jeví o péči o rostlinku zájem.

(Jančaříková, aj. 2013, s. 56)

 

 Kam se v zimě schovávají?

Roční období: zima

Cíl: poznávání přírody, rozvoj jemné motoriky, pozorování

Místo realizace: zahrada, les, třída

Časová dotace: 30 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: krabice, lopatky, atlasy hmyzu

Popis: V lese s dětmi hledáme strom nebo pařez se ztrouchnivělou kůrou. Po nalezení,

odhrneme horní vrstvu kůry do krabice. Do větší krabice lopatkami nabereme humus,

a to z místa, kde jsme odstranili sníh. Poté krabice doneseme do třídy, kde je teplo

a sledujeme, jaký hmyz se objeví. S pomocí atlasů určíme, který hmyz jsme našli. Dále

mohou navazovat aktivity jako vyprávění si o zvířatech v zimě, kresba brouků,

stonožek, pavoučků či ostatního hmyzu, který jsme našli, písničky k tématu apod.

(Jančaříková, aj. 2013, s. 67).

 

Stref sněžného muže

Roční období: zima

Cíl: rozvoj pohybových dovedností, rozvoj motoriky, procvičení hodu

Místo realizace: zahrada, park, prostor s množstvím sněhu

Časová dotace: 30 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: klacky, popř. náhradní rukavice

Popis: Děti vytvoří zlého obra/sněžného muže a kolem něj dokola s pomocí učitelky

rozmístí klacky. Dovnitř kruhu dětí nesmí a kolem kruhu děti stojí a hází sněhové koule

na sněžného muže, kterému se snaží shodit klobouk, koště atd. (Jančaříková, aj. 2013, s. 70–71).

 

Umíš skákat jako skokan?

Roční období: jaro

Cíl: rozvoj pohybových dovedností, rozvoj motoriky (skok do dálky), dokázat

pozorovat živočicha, zapojit se do společné aktivity

Místo realizace: zahrada, u rybníka

Časová dotace: 20 minut

Věk dětí: 4–6 let

Pomůcky: klacíky, síťka na lov žab, jezírko s žabami, delší klacky

Popis: K této aktivitě budeme potřebovat žábu. Děti ji zkusí chytit do síťky. Pokusí se ji

změřit pomocí klacíku, který ulomíme tak, aby byl zhruba stejně velký jako žába. Děti

si takto dlouhých klacíku připraví více. Určí se startovní čára, na kterou jedno z dětí

žábu přinese. Kam žába skočí, tam děti dají klacík. Mezi dvěma skoky zkusí děti

spočítat, kolikrát žába skočila délku svého těla. Dále mohou děti zkoušet zaznamenávat

si délku svých skoků. Učitelka může velký klacík ulomit na délku jednoho z dětí

a ukázat, jak dalece by musely skočit, aby přeskočily délku svého těla. (Jančaříková, aj.

2013, s. 71)

 

Vlastní parfém

Roční období: léto

Cíl: poznávání toho, co roste v okolí, rozvoj fantazie, smyslového vnímání

Místo realizace: zahrada, louka, les, park

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: papírové kalíšky, obálky nebo kelímky

Popis: Děti si vyzkouší, jak rostliny kolem nich voní. Ke všemu, co roste kolem nich, si

přičichnou a pokud jim to bude příjemně vonět, tak v malé míře utrhnou a dají si

do kalíšku. Tak si každý vytvoří svůj originální voňavý kalíšek. Aktivita je vhodná

v květnu na Den matek, jako dárek maminkám (Jančaříková, aj. 2013, s. 75).

 

Hmatové pytlíky

Roční období: jaro, léto, podzim, zima

Cíl: používání hmatu, rozvoj vyjadřování, komunikace

Místo realizace: zahrada, altán, park

Časová dotace: 20 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: látkové sáčky nebo čisté ponožky, předměty pro rozlišování (fazole, kaštany,

ořechy, čočka, písek, pecka, žaludy apod.)

Popis: Nejprve s dětmi nasbíráme různé předměty, které jsou nám v dané období

dostupné. Když pak naplníme pytlíky (do pytlíku vždy maximálně 2 kusy od dané

přírodniny), můžeme s dětmi zkoušet poznávat co je uvnitř, aniž bychom předmět

viděli. Děti popisují předmět. Jaký má asi tvar, zda je měkký atd. Další využití již

hotových pytlíků (kdy stejný pytlík je 2x) může být rozřazování dětí do skupin. Děti

buď všechny najednou obcházejí po kamarádech a snaží se nahmatat stejný obsah

pytlíku jako je jeho. Nebo všichni poslouchají jednoho kamaráda, který popisuje svůj

předmět a pak obejde všechny a zkouší, zda někdo má stejný (Jančaříková, aj. 2013, s.

75).

 

Šikovná moucha

Roční období: jaro, léto, podzim

Cíl: procvičování hrubé motoriky, dokázat prolézt mezi nataženými provázky

a nedotknout se jich

Místo realizace: zahrada, les

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: pevný provázek, zvoneček

Popis: Učitelka mezi stromy umístí provázek tak, který představuje pavučinu.

Uprostřed je zavázaný zvoneček. Děti se snaží provléknout se pavučinou na druhou

stranu tak, aby zvoneček nezazvonil. Dáváme pozor na to, aby děti měly vhodné

oblečení. Je možné, že např. kvůli volné mikině dítě zavadí o provázek. Potom by jejich

nažení bylo zbytečné a mohlo je to mrzet. (Jančaříková, aj. 2013, s. 76)

 

Žížaliště

Roční období: jaro, léto, podzim

Cíl: pozorování dějů v přírodě

Místo realizace: zahrada

Časová dotace: 20 minut, dlouhodobé sledování

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: sklenice od okurek (2x), písek, hlína, listy, žížaly černá čtvrtka, provázek,

černá látka, gumička

Popis: Do sklenic navrstvíme střídavě zeminu a písek, vždy po cca 3 cm uhladíme

do rovna. Navrch dáme poslední vrstvu listů, kterou udržujeme mírně vlhkou. Venku

najdeme žížaly a vložíme je do takto připravené sklenice na vrstvu listů. Sklenici

přikryjeme kusem látky a gumičkou upevníme. Okolo sklenice ovineme černý papír,

aby se žížaly neschovávaly před světlem a dělaly si chodbičky i u skla. Druhá sklenice

zůstane bez žížal, aby děti mohly sledovat rozdíl. S dětmi budeme sledovat, jak se

sklenice s žížalami mění. Jak si vytváří chodbičky a jí listy, které si berou do chodbiček.

Sledujeme, po jaké době bude zemina s pískem promíchaná, a porovnáváme sklenice

mezi sebou. (Jančaříková, aj. 2013, s. 79)

 

 Obrázek z přírody

Roční období: jaro, léto, podzim, zima

Cíl: hledání, přemýšlení nad uspořádáním, uplatnění vlastní fantazie, zdokonalování

dovedností v oblasti jemné motoriky

Místo realizace: zahrada

Časová dotace: 25 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: kusy kartonu polepené z jedné strany oboustrannou lepicí páskou

Popis: Každé dítě dostane karton o velikosti A5. Děti si nalepením přírodnin vytvoří

jedinečný obrázek a zjišťuje, co se na ten malý karton vejde a co ne. Nakonec se

obrázek může posypat pískem a vystavit na viditelné místo. (Jančaříková, aj. 2013, s.81–82).

 

Lov zvířátek žijících pod kameny a kůrou

Roční období: jaro, léto, podzim

Cíl: poznat, že okolo nás v přírodě žije množství drobných organismů, členovců,

hmyzu, korýšů, pavoukovců, a seznámit se s jejich vývojovými stádii, naučit se je

hledat

Místo realizace: zahrada, les

Časová dotace: 25 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: kelímky, skleničky s víčkem, kelímkové lupy, atlasy živočichů

Popis: S dětmi se vypravíme na lov zvířátek žijících kolem nás. Děti odhrnují kameny,

listy nebo kůru. Všechny úlovky potom přemístíme opatrně do skleniček a ostatní si

mohou také tvora prohlédnout. Můžeme nalézt různé druhy bezobratlých, korýšů,

pavoukovců atd. Jednotlivé druhy určujeme podle klíče a bavíme se o rozdílech mezi

nimi. Kdo se z dětí nebude chtít zapojit do sbírání, může pomáhat s odhrnováním listí,

listovat v atlasech apod. Úlovky můžeme ukázat rodičům a pak je pustíme na místo

odchytu. (Jančaříková, aj. 2013, s. 84–85)

 

Jaká je nejoblíbenější barva hmyzu

Roční období: jaro, léto

Cíl: poznávání barev, rozvoj předmatematických představ (více, méně, světlý, tmavý,

větší, menší), rozvoj komunikativních dovedností

Místo realizace: zahrada, louka

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: jednobarevné šátky

Popis: Děti mají různé šátky, které rozmístí libovolně na louku. Zeptáme se dětí, co si

myslí, na jaký šátek se bude hmyzu nejvíce líbit? Dále sledují, k jaké barvě hmyz

nejraději létá. U jakého šátku je nejvíce hmyzu? Kdo si to myslel a proč? Co je

v přírodě žluté? (Žlutá barva hmyz nejvíce láká). (Jančaříková, aj. 2013, s. 89).

  

Borová šiška jako rosnička

Roční období: podzim

Cíl: podporovat trpělivost u dětí, zvídavost, odhadnout jak se šiška zachová, popsat

reakci šišky na dané prostředí

Místo realizace: zahrada: deštivé počasí a herna uvnitř budovy

Časová dotace: 10 minut + celodenní sledování

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: 2 velké zralé borové šišky, teplý radiátor

Popis: S dětmi vezmeme venku borové šišky. Jednu necháme na dešti, např. venku

na parapetu, abychom na ni viděli z okna. Druhou dáme do třídy na topení a pozorujeme je. Venkovní šiška se stáhne a ta, kterou máme uvnitř, se do široka otevře. Ptáme se dětí, proč si myslí, že to tak je. Prozradíme jim, že šiška se během sušení otevře a uvolní semena borovice, která se uvnitř ní vyvíjejí. To proto, aby je mohl vítr roznést a rozšířit. A ve vlhkém vzduchu šiška uzavře své šupiny, aby ochránila semena před deštěm. (Steidlová 2016, s. 117).

 

Honzo, vstávej

Roční období: jaro, léto, podzim, zima

Cíl: osvojení představy o velikosti kroku, počtu kroků a vzdálenosti, hrát společně

s ostatními, dodržovat pravidla hry, umět vymyslet počet kroků, dokázat odhadnout

počet kroků na vzdálenost

Místo realizace: zahrada, park

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 4,5–6 let

Pomůcky: žádné

Popis: Všechny děti představují Honzu a stojí v řadě vedle sebe buď za čarou, nebo

za pomyslnou čarou z klacků. Jedno dítě stojí naproti nim několik metrů dál. Hra začíná

tím, že to dítě, které stojí samo, vykřikne: „Honzo, vstávej!“ Dále děti ve skupině

zavolají: „Kolik je hodin?“ A on na to odpoví to, co ho napadne. Například: 3 sloní,

2 slepičí, 10 mravenčích, 1 krok zpátky apod. Děti si mohou vymyslet svoje jednotky

míry. Děti se přibližují ke kamarádovi. Kdo se ho dotkne první, vyhrává a mění si s ním

roli vyvolávače. (Bäcker-Braun 2014, s. 96)

 

Můj strom

Roční období: jaro, léto

Cíl: rozvoj haptické paměti, vydržet u činnosti, rozeznat nejprve jen osahaný strom

zrakem, rozvoj předmatematických představ, rozvoj slovní zásoby (hrubý, hladký,

tvrdý, měkký, široký, úzký, malý, velký, špičatý, ostrý, mokrý apod.)

Místo realizace: zahrada, les, park

Časová dotace: 8 minut

Věk dětí: 5–6 let

Pomůcky: šátky

Popis: Děti jsou rozděleny do dvojic. Jedno dítě má zavázané oči a je doveden

od kamaráda před nějaký strom Dopomůže mu nasměrováním paží, aby se dotkl kůry.

Dále dítě se zavázanýma očima poznává strom. Dotýká se jeho kůry, přičichne si k jeho

vůni, obejme ho jak je silný apod. Učitelka děti motivuje k poznávání. Děti si snaží co

nejvíce zapamatovat. Po pokynu učitelky, děti přestanou sahat na strom a poodstoupí,

kamarád je trochu zatočí a rozváže mu šátek. Dítě nyní určí, na jaký strom sahalo. Dále

si s dětmi povídáme o tom, jaký je jejich strom, čeho si při poznávání všimly a jaké pro

ně bylo určit ho následně pomocí zraku. Jednotlivé kmeny můžeme zkoušet měřit

pomocí provázku nebo švihadla a každý rozměr porovnávat. (Bäcker-Braun 2014,

s. 120–121).

 

Ptačí zpěv

Roční období: jaro, léto, podzim

Cíl: rozvoj sluchového vnímání a percepce, rozvoj pozornosti a soustředění

Místo realizace: zahrada, les, louka

Časová dotace: 10–20 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: deka

Popis: S dětmi sedíme či ležíme na dece a posloucháme zvuky ptáků kolem nás. Ptáme

se na otázky: Slyšíme hlas nějakého ptáka často nebo musíme dlouho čekat? A slyšíme

jednoho nebo více různých hlasů? Vždy když uslyšíme ptačí zpěv, tak zvedneme prst.

Nesoutěžíme, spíše se radujeme z poslechu a objevu tolika zvuků. (Bäcker-Braun 2014,

s. 122)

 

Listí, listí, - tráva, travička

Roční období: jaro, léto, podzim

Cíl: určování druhů rostlin, rozlišení rozdílů mezi listy a kůrou, vytvořit si originální

obrázek

Místo realizace: zahrada, les, park

Časová dotace: 15 minut + 20 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: voskovky, papíry, nůžky

Popis: Na procházce v lese nebo při pobytu na zahradě sbíráme do košíku různé listy

a trávu. Od každého druhu vezmeme jeden kus. Dále porovnáváme rozdíly mezi sebou.

Na jaké děti přijdou samy? Jaké listy se podobají? Listy prohlížíme ze všech stran.

Až budeme mít jasno v tom, že každý list je úplně jiný, děti si ve školce nebo v altánu

vytvoří jedinečný obrázek. List vloží pod papír a voskovkou přejíždí po papíru tak, aby

se objevil na papíře obrys listu. Tyto otisky pak děti vystřihnou, společně s učitelkou

k němu napíší jeho název a vystaví. (Bäcker-Braun 2014, s. 122–123)

 

Stromové obrazy

Roční období: jaro, léto, podzim

Cíl: rozvoj tvořivosti, vidět rozdíly ve struktuře jednotlivých stromů

Místo realizace: zahrada, les, park

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: papíry, provázky nebo mašle, voskovky

Popis: Každé dítě si vezme papír a najde si strom, který se mu líbí. Na jeho kmen

připevní papír (učitelka může pomoci s omotáním provázku) a mohou přejíždět

po papíře voskovkami. Dětem se objevují struktury kůry a tím vzniká zajímavé dílo.

Společně pak představí děti svá díla a sledují rozdíly jednotlivých výsledků. (BäckerBraun 2014, s. 124).

 

Přírodní pexeso

Roční období: jaro, léto, podzim

Cíl: rozvoj zrakové percepce, zrakové paměti, porovnávání předmětů, rozvoj slovní

zásoby (větší, menší, silnější, tenčí, těžší, lehčí, tmavý, světlý)

Místo realizace: zahrada, les

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: přírodniny, látka/šátek (2x)

Popis: Učitelka posbírá přírodniny dostupné z blízkého okolí a 5 jich položí

na rozprostřený šátek před sebou. Děti stojí kolem šátku tak, aby všechny viděly.

Sledují předměty a snaží se jich co nejvíce zapamatovat. Pak učitelka druhým šátkem

předměty zakryje a děti po dvojicích nebo trojicích shání přírodniny, které si pamatují

(od každé jedenkrát). Po nějaké chvíli, učitelka svolá děti a odkryje šátek. Postupně se

ptá, co děti nasbíraly. Třeba: Přinesly jste šišku? Nezapomněly jste na větvičku?

S dětmi si povídáme o tom, jestli byl nějaký předmět, který si zapamatovaly snáze.

Nebo jaký předmět si nemohly vybavit. Jednotlivé přírodniny, které děti donesly,

můžeme porovnávat s vystavenými na šátku. Který je menší? Který je tmavší?

A podobně. (Bäcker-Braun 2014, s. 124–125)

 

Ubytovna pro hmyz žijící samotářsky

Cíl: zdokonalování dovedností v oblasti jemné motoriky, zapojení dětí do zlepšování

prostředí pro život na zahradě

Místo realizace: zahrada

Časová dotace: 20–30 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: připravený rám s přepážkami, materiál na výplň (navrtaná prkénka, stébla

slámy, bambusu, sena, větvičky se dření - ostružiny, maliny, bezinky, jíl smíchaný se

slámou, tvárnice s dutinami, trouchnivějící dřevo)

Popis: S dětmi postavíme hmyzí hotel, abychom na zahradu přilákali různý hmyz,

možná i ptáky. Když se tam nějaký hmyz nastěhuje, budeme ho moci sledovat.

Jednotlivý materiál děti vkládají do připraveného rámu. Dále budeme čekat, zda se tam

nějaký hmyz objeví a naklade svá vajíčka.

 

Strom v průběhu roku

Cíl: pozorování, bádání, zaznamenávat změny v průběhu roku

Místo realizace: zahrada, les, park

Časová dotace: 15–30 minut + celoroční sledování

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: sešit pro každé dítě, psací potřeby, bílý ubrus, fotoaparát, pásmo

Popis: Každé dítě si na zahradě vybere jeden strom, který se mu líbí, nebo něčím zaujal.

Je to důležitý výběr, jelikož se o tento strom bude dítě zajímat celý rok. Pokud však

bude chtít. Děti si založí sešit, na který mohou vybraný strom nakreslit. Společně si

řekneme k jednotlivým stromům jejich název, jaké má plody, jak je asi starý, zda je

jehličnatý nebo listnatý, jak bychom ho mohli změřit. Necháme vždy prostor pro

odpovědi dětí, pak doplníme.

Měřit výšku stromu můžeme pomocí tyče složitým (pro děti) výpočtem. Jak

můžeme určit věk stromu? Podle přeslenů, nebo počtu letokruhů na pařezu. Obyvatele

stromu určíme s pomocí prostěradla nebo bílé látky. Tu položíme pod strom a opatrně

větvemi zatřeseme. Pak můžeme prohlížet, jaký hmyz spadl na látku. Do sešitu si děti

kreslí/zapisují (s pomocí učitelky) různé poznatky o stromu. Vždy když se na něm něco

změní, může to dítě zaznamenat do sešitu s datem. Může dítě popsat, jak voní, jak je

vysoký, jak je asi starý, kolik měří obvod kmene, jaký má tvar, jací jsou obyvatelé

stromu. Do sešitu si nalepíme list nebo jehličky z daného stromu. Mohou se na stromě

uhnízdit ptáčci, nebo na něho pověsíme v zimě krmítko, to vše se hodí do sešitu.

Učitelka může s dětmi strom fotit, například 4 do roka, v každém ročním období, když

fotografii založíme do sešitu, vznikne krásný časosběrný dokument. Je dobré, aby děti

věděly, jak se strom jmenuje a jaké má plody, bude ho tak následně nazývat. Pokud

máme mladší děti, mohou být ve skupině s někým starším a pomáhat mu. (Jančaříková

2013, s. 105)

 

Předpověď pro tulipán

Cíl: vymyslet barvu, odpovědět celou větou, rozvoj představivosti

Místo realizace: zahrada

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: cibule tulipánů, záhon, špejle, papír, nůžky, pastelky

Popis: Než zasadíme s dětmi cibule tulipánů, povídáme si o jeho možných podobách.

Jaký má tvar, barvu a jak by mohl vypadat právě ten, který zasadíme. Každé dítě má

čtvrtku, pastelky, špejli a vytvoří možnou podobu tulipánu. Na místo zasazené cibulky,

dítě zapíchne špejli s nakresleným tulipánem. Pak jen s dětmi čekáme, až nějaký tulipán

vyroste a zda se naše představa vyplnila.

 

Dramatizace růstu semínka

Cíl: zapojit se do společné aktivity, ztvárnit pomocí pohybů těla danou situaci, vžít se

do aktivity, zapamatovat si pohyby

Místo realizace: zahrada

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 3–6 let

Pomůcky: sešit pro každé dítě, psací potřeby, bílý ubrus, fotoaparát, pásmo

Popis: Učitelka předvádí pohyby a popisuje, co dělá. Motivuje činnost tím, že

předvádíme rostlinku, jak roste. Semínko: děti jsou stočené do klubíčka (semínko spí

v zemi), kapka vody semínko probudí. Klíček: děti se posadí, jednu nohu skrčí pod

sebe, druhou natáhnou (klíček - kořínek), natahují se rukama až ke špičce - představují

přijímání vody s živinami z půdy. Rostlinka: ze semínka začne růst pomalu rostlinka -

 

děti mají ruce sepnuté nad hlavou a pomalu se zvedají - nad zemí začnou růst listy

a květy (otáčejí se ke světlu a teplu) - děti se postaví, upaží a natáčejí se ke světlu -

rostlinka odkvete - děti svěsí paže - zralé semeno zapadne do půdy - děti se opět sbalí

do klubíčka. Po činnosti si s dětmi povídáme o tom, co takové semínko potřebuje, aby

mohlo růst. (Hronešová 2007, březen č. 3)

 

Jak roste fazole?

Cíl: upevnit si znalost o růstu rostlin, umět seřadit správně obrázky za sebou, dokázat

slovně popsat proces růstu rostliny

Místo realizace: zahrada

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 5–6 let

Pomůcky: sada obrázků růstu fazole

Popis: Skupiny dětí dostanou sadu pomíchaných karet, na každé kartě je jedno ze stádií

růstu fazole (fazole, fazole s klíčkem, fazole s kořínkem, fazole s výhonkem, fazole se

stonkem a listy, fazole kvetoucí, fazole s lusky). Skupinky dětí mají za úkol karty

správně seřadit. (Hronešová 2007, březen č. 3)

 

Zaostřit pozornost

Cíl: zapojit se do společné aktivity, rozvoj zrakového rozlišování, pozorovat přírodu

kolem sebe a zaměřit se na detaily

Místo realizace: zahrada

Časová dotace: 15 minut

Věk dětí: 5–6 let

Pomůcky: rulička od kuchyňských ubrousků nebo toaletního papíru

Popis: Dítě si může vyrobit kukátko z tvrdého papíru nebo si ozdobit papírovou ruličku.

Venku skrz ni pozoruje okolí a zorné pole pohledu je omezené. Dítě sleduje ptačí

hnízda, koruny stromů, život v trávě, list stromu apod. Dítě není rozptylováno okolím.

Děti zkouší pozorovat pohyblivé objekty (ptáci, větve, květiny) a stálé objekty (kámen,

komín domu, chodník), poté si povídáme o tom, co bylo snazší pozorovat. Děti mohou

namalovat detail předmětu, který je při sledování zaujal. (Bäcker-Braun 2014, s. 131)

 

 

Žaludová schovávaná

Tato akční hra nezaměstnává jenom tělo, ale zapojuje i paměť, schopnost soustředění a sebeovládání, které potřebujeme, pokud chceme dosáhnout stanoveného úkolu- najít schované žaludy (kaštany). Jedná se o zábavnou aktivitu, která v hráčích rozvíjí sebeúctu, učí je, že vytrvalost vede k úspěchu a představuje skvělou příležitost k prozkoumávání a oblibování přírody.

Každá veverka (dítě) si ze země nasbírá pět až deset žaludů (kaštanů) a vloží jej do pytlíčku. U menších dětí pět bohatě stačí.

Když máme nasbíráno, rozhlédneme se kolem a najdeme si dobrá místa pro skrýš. Dáme si záležet, aby nikdo neviděl, kam si své žaludy zahrabáváme. Jakmile mají všichni schováno, vyjdeme si na krátkou procházku po okolí školky. Poté zamíříme zpátky do zahrady a schované žaludy zkusíme najít.

V cíli:

Zeptáme se dětí, jak se v kůži veverek cítily. Jaké dovednosti podle nich veverka potřebuje, aby přežila? Proč si děti na své skrýše vybraly zrovna taková místa? Bylo snadné žaludy zase najít? Co jim v tom pomohlo? Co jim připadalo obtížné a proč?

 

Vysvětlíme si, že veverky se navzájem poznají po čichu a po čichu hledají i potravu. Povíme si o dalších pochoutkách, které mají rády, jako jsou lískové oříšky, bukvice, kůra stromů, houby, pupeny, listy a květy. Starší děti možná zaujme, že veverky občas vyberou hnízdo ptákům a sežerou jim vajíčka i mláďata.

Žaludy dokonce jedí i lidé. Za druhé světové války byl jídla nedostatek, a tak lidé pili náhražku kávy vyráběnou ze zpracovaných žaludů, které se tehdy sbíraly stejně snadno jako dnes.

 

 

Hon za poklady

Vymyslíme konkrétní podobu pokladů do této hry. Zamyslíme se nad přírodninami, které můžeme na školní zahradě, nebo v jejím okolí najít. Zařadit můžeme i nějakou zkušenost- například určitý zvuk nebo závan větru na tváři. Než se pustíme do hraní, vyrobíme tabulky s nápovědami, ve kterých bude 9-16 věcí k nalezení. Nápovědy by měly mít podobu obrázku. Obrázky můžeme stáhnout z internetu, anebo vystříhat z časopisu. Každou tabulku vložíme do samostatné fólie, provlečeme dírami šňůrku, aby si ji případně mohlo dítě zavěsit kolem krku.

Zastavíme se u každého lovce a ujistíme se, že rozumí všem nápovědám. Starším dětem můžeme hon ztížit časovým limitem. Větší skupiny dětí lze rozdělit do týmů.

Zaměřeno na:

- používání smyslů

- rozproudění

- soustředěnost

- rozeznávání tematických celků

- propojování s přírodou

 

 

Kouzelné hůlky

Vyprávíme skupince, jak lidé v dřívějších dobách po celém světě věřili, že stromy vládnou kouzelnými schopnostmi. Hůlka ze dřeva určitého stromu si uchovala jeho vlastnosti a čarovnou moc přenesla na majitele.

Všichni se vydají hledat klacík. Až budou mít hůlku, vyberou si materiál, kterým svoji hůlku ozdobí. Může jít o lístky, květy, ale mohou použít i různé bavlnky, nebo lýkové provázky.

Zaměřeno na:

• určování stromů

• jemnou motoriku

• tvořivost

• představivost

• báje a pověsti

• propojování s přírodou

• sebevědomí

• komunikaci

 

Obličej z bláta

Když se smísí živel země a vody, vznikne blátivá tvář. U některých dětí to může být vůbec poprvé, kdy se mohou beztrestně vrtat v blátě.

Každé dítě dostane svůj prostor, kde si bude moci vyrobit svůj blátivý obličej. Poté se vydají nasbírat materiál na ozdobení. Jakmile si děti nasbírají vše, co budou potřebovat, lopatkou nebo rýčkem si vykopají jamku, až do hloubky, kde hlína začíná být kyprá. Každé dítě si hlínou do čtvrtiny naplní kyblík a pak pomalu přilévá vodu, dokud nevznikne bláto. Děti si pak naberou rukama z kyblíku vrchovatou hrst bláta a uplácají ho do koule a poté přitisknou k zemi, aby vznikla placka. Poté už nic nebrání tomu, aby děti popustily uzdu fantazie a svůj blátivý obličej si ozdobily.

Zaměřeno na:

• představivost

• používání smyslů

• jemnou motoriku

• vědu

• umění

• tvořivost

• komunikativnost

• empatii

• sebevědomí

 

Lesní šperky

Zaměřeno na:

• soustředěnost

• vytrvalost

• trpělivost

• tvořivost

• jemnou motoriku

• používání smyslů

• určování stromů

 

Rámy z klacíků

Zaměřeno na:

• ekologii

• tvořivost

• představivost

• soustředěnost

• sebevědomí

• samostatnost

• matematiku

• propojování s přírodou

 

Potřeby:

• 4 klacíky na osobu, pokud nejsou k mání na zemi

• provázek

• nůžky

• výtvarné potřeby (papír, hadřík, pastelky, barvičky, izolepa, vlna, aj.)

• barevná vlna