Mateřská škola Pluhův Žďár, okres Jindřichův Hradec
Pluhův Žďár 66
378 21 Kardašova Řečice

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY, VZDĚLÁVÁNÍ A OSVĚTY
MATEŘSKÁ ŠKOLA PLUHŮV ŽĎÁR
2020 – 2022

„NÁŠ ZELENÝ DOMOV“

 

Vypracovala: Bc. Dagmar Semerádová - ředitelka MŠ
Kateřina Žillová – učitelka MŠ

 

Platnost od 1. 1. 2020
Obsah:

Úvod: Definice EVVO
1 Podmínky pro realizaci EVVO
1.1 Charakteristika školy
1.2 Věcné podmínky školy v návaznosti na EVVO
1.3 Charakteristika pedagogického sboru
1.4 Dlouhodobé projekty a spolupráce v návaznosti na EVVO
1.5 VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ŠKOLY
2 Základní cíle Školního programu EVVO
2.1 Formy a moderní výukové metody realizace EVVO
2.2 Návrh a využití zahrady MŠ se zaměřením na environmentální výchovu
2.3. Využití zahrady
3 Závěr
Příloha:
Aktivity na zahradě a venku 

 

Úvod: Definice EVVO

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, zkráceně EVVO, vychází z anglického termínu environmental education, kde environment znamená životní prostředí a education se chápe široce jako vzdělávání, výchova či osvěta. Zjednodušeně by se dalo říct, že je to výchova, vzdělávání a osvěta týkající se životního prostředí. Dříve se používal spíše pojem ekologická výchova. Jedná se tedy nejen o vzdělávání a výchovu, především ve školním prostředí, ale i o zprostředkování informací co nejširší veřejnosti od nejútlejšího věku až po nejstarší generaci a formování kladného postoje ke svému okolí, ke své planetě. EVVO v širším slova smyslu znamená preventivní nástroj v ochraně přírody a životního prostředí.
„Výchova, osvěta a vzdělávání se provádějí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách". 

Environmentální výchova:
- zvyšuje povědomí a informovanost veřejnosti o otázkách životního prostředí
- učí jednotlivce kritickému myšlení.
- umožňuje jednotlivcům zkoumat otázky životního prostředí, zapojit se do řešení problémů, a přijmout opatření ke zlepšení životního prostředí
- rozvíjí rozhodovací dovednosti
 
Environmentální vzdělávání:
- je především nástrojem v procesu celoživotního učení
- rozvíjí znalosti o ŽP a chápání ŽP
- zvyšuje povědomí o ŽP
- pomáhá řešit problémy v oblasti životného prostředí
- formuje kladné postoje ke svému okolí
 
Environmentální osvěta:
- poskytuje odborné rady a doporučení veřejnosti
- popularizuje výsledky vědy a výzkumu ve prospěch životního prostředí
- přibližuje šetrné životní standardy požadavkům veřejnosti
- ovlivňuje veřejnost ve smyslu udržitelného rozvoje společnosti

 

Zdroj: https://environmentalni-vychova.webnode.cz/co-je-evvo-/

1 Podmínky pro realizaci EVVO

1.1 Charakteristika školy

Mateřská škola Pluhův Žďár se nachází v budově obecního úřadu v obci Pluhův Žďár. V okolí obce je velmi pestrá krajina – louky, pole, rybníky, potok, lesy.
Mateřská škola má jednu třídu s celodenním provozem a kapacitou 28 dětí. Jedná se o věkově smíšenou třídu – tzv. heterogenní, kterou v současnosti navštěvuje 26 dětí ve věku od 2 do 7 let. Vzdělávají se v ní nejen děti ze všech osmi místních částí obce Pluhův Žďár, ale také ze sousedních spádových oblastí (Deštná a Kardašova Řečice).
Předškolní vzdělávání zajišťují 3 pedagogové, včetně ředitelky školy a 1 školní asistent. Všichni zaměstnanci se ztotožňují s výchovně-vzdělávacím programem zaměřeným na podporu environmentálního vzdělávání a zdravého životního stylu. Všichni pedagogové, ale i nepedagogové (paní školnice a kuchařka v jednom 😊), jsou nakloněni pro další vzdělávání, včetně seminářů týkajících se environmentální výchovy a mají podporu ze strany paní ředitelky.

1.2 Věcné podmínky školy v návaznosti na EVVO

Mateřská škola byla v roce 2008 přemístěna do nově zrekonstruovaných prostor v budově obecního úřadu. Jedná se o jednopodlažní budovu v těsné blízkosti hlavní silnice směrem na Jindřichův Hradec. Vchod do budovy se ovšem nachází v zadní části, je bezbariérový a je zde i parkoviště. Během provozu MŠ probíhá třídění odpadu (papír x plast x sklo x bioodpad x baterie x obaly tetrapak). Třída je se zahradou propojena v prostoru herny, kde jsou široké prosklené dveře a za nimi krytá pergola. V letních měsících zde mohou děti jíst venku, nebo se věnovat klidnějším činnostem. V zimě můžeme přes prosklenou stěnu pozorovat život v přírodě. Na vzrostlých stromech mají svoje domovy ptáci, veverky a hmyz.
Ve třídě máme zřízený koutek přírody. Děti sem nosí přírodniny, které našly na vycházkách, jak se školkou, tak i s rodiči. Nebo různé zajímavosti například paroží, mušle dovozené z dovolené u moře. Máme zde také insektárium, ve kterém chováme a pozorujeme strašilky.
Didaktické pomůcky a hry jsou zastoupeny v dostatečném množství. Jedná se o pomůcky rozvíjející poznávací schopnosti dětí – magnetické stavebnice, různé druhy lup, fonendoskop, přesýpací hodiny, váha. Velmi využívané jsou didaktické obrázky na magnetickou tabuli zastupující téměř všechny oblasti poznávání světa (přírodu, lidské tělo, časové pojmy a další). V knihovničce ve třídě si děti mohou půjčovat encyklopedie, ve kterých si děti velmi rády listují a „čtou“ a mnohdy o věcech diskutují s učitelkami.
Pro nejen hudební aktivity máme bonga z přírodních materiálů různých velikostí.
Prostory školky jsou situovány směrem do zahrady, která také patří zřizovateli - Obci Pluhův Žďár. V současné chvíli je rozlehlá zahrada přístupná nejen dětem ze školky, ale také veřejnosti, která ji používá po ukončení provozu MŠ. Z tohoto důvodu jsou tu nainstalované nejen prvky pro předškolní děti, ale rovněž i pro děti staršího školního věku. V současnosti mateřská škola využívá pozemek nejen obce, ale také parcelu Zemědělského družstva Pluhův Žďár. Ve stodole družstva jsou uskladněny hračky MŠ na venkovní použití. Na zahradě není dostatečně zajištěna bezpečnost dětí. Je to především právě kvůli nevyřešenému oplocení hřiště. Na pozemku družstva je často brána otevřená, aby mohlo do kuchyně přijíždět zásobování, zaměstnanci ZD tudy chodí na oběd, předseda družstva zde parkuje svůj vůz. Děti mají na tuto část zahrady volný přístup. V zahradním domečku často nacházíme nedopalky cigaret, někdy i v dalších částech zahrady.
Na zahradě máme záhonky, na kterých pěstujeme různé druhy zeleniny a ovoce, například mrkev, ředkvičky, hrášek, jahody, rajčata atd. Někdy se ale stane, že za nás sklidí někdo jiný, protože je na zahradu volný přístup pro všechny.
Cílem je vymezit, oplotit a zabezpečit pozemek školní zahrady. Vytvořit zde pro předškolní děti bezpečný prostor pro venkovní výuku, zahradu s přírodními prvky a zázemí pro experimenty s přírodninami. Vstup na zahradu bude umožněn veřejnosti v rámci společných akcí.

1.3 Charakteristika pedagogického sboru

Ve školce pracují celkem 3 pedagogové včetně ředitelky školy, všichni mají pedagogické vzdělání. O problémech zdraví a ochrany přírody s dětmi diskutují, odpovídají na jejich otázky, podporují jejich zájem o tuto oblast. Pedagogové jsou nakloněni k pořádání různých mimoškolních i školních aktivit vztahujících se k problematice zdraví, zdravého životního stylu a ochrany přírody.
Ředitelka školy absolvovala seminář Děti v permakultuře a několikrát byla na seminářích pořádaných ekocentrem Cassiopeia v Českých Budějovicích.
Učitelka MŠ absolvovala seminář Jany Modré.

1.4 Dlouhodobé projekty a spolupráce v návaznosti na EVVO

Každý školní rok tvoříme třídní vzdělávací program založený na příběhu, který je inspirovaný dlouhodobými projekty Jany Modré. Ta se zabývá enviromentální výchovou a my si u ní objednáváme pracovní listy, kalendáře a metodiky, a tak máme během roku neustále náměty na činnosti s dětmi v oblasti EVVO. V letošním školním roce nás provází téma vody v třídním vzdělávacím programu s názvem „Devatero studánek“. Průběžně během celého roku se plní nejrůznější aktivity EVVO, které vedou děti k pozorování, uvažování, experimentování a uměleckému tvoření. Na konci každého školního roku děti čeká záchranná výprava do přírody plná úkolů, pozorování a pokusů. Je třeba, aby děti na úkolech spolupracovali a odměnou je jim vyřešení a ukončení příběhu, který je provázel celý školní rok.
Za velmi důležitou považujeme spolupráci s rodiči, příbuznými dětí a občany Pluhova Žďáru a sousedních obcí. Rodiče dětí se aktivně zapojují do dění v mateřské škole. Na schůzce na začátku školního roku jsou informováni o plánech školky, o dění ve školce se zajímají a sami přicházejí s nápady, jak se zapojit do školkových aktivit. Během společných setkání často řešíme návrhy na novou podobu školní zahrady. Někteří rodiče jsou členy zastupitelstva obce.
Dvakrát do roka pořádáme společné tvořivé dílny, dvě besídky a v červnu zahradní slavnost. Rodičům je umožněno zúčastnit se školního výletu, čehož rádi mnozí využijí.
Tatínek myslivec vytvořil dětem krásný dopolední program o zvířatech v lese. Přinesl s sebou mnoho obrázků, trofeje, kožešiny a přírodniny.
Pravidelně k nám jezdí zástupci neziskové organizace ZkusToZdrave.cz, z.s. v rámci unikátního projektu Zdraví dětem a zábavnou formou učí děti zdravému životnímu stylu.

Zúčastnili jsme se environmentálního programu Život kolem nás s tvořivou dílnou Světa Fantazie.
Každý rok jezdí k nám do školky pan Miroslav Hořák ze záchranné stanice IKAROS s výchovným programem. Svůj krásný vztah k přírodě se snaží předávat dál a děti seznamuje s péčí o zvířata. Děti si mohou zvířata nejen prohlédnout, ale také pohladit nebo podržet.
Výbornou spolupráci máme s Obcí Pluhův Žďár. Starosta i zastupitelé se zajímají o chod mateřské školy a snaží se ji podpořit v jejích aktivitách. Dlouhodobě společně řešíme problematiku revitalizace zahrady. Zastupitelé schvalovali záměr změnit prostorové uspořádání a účelné využití zahrady. Do diskuze byli zapojeni občané na veřejných schůzích zastupitelstva.
Ředitelka MŠ je členem skupiny komunitního plánování sociálních služeb pro ORP Jindřichův Hradec a dala podnět pro sepsání aktivity na obnovu školní zahrady MŠ Pluhův Žďár.
Zároveň je plán revitalizace školní zahrady uveden v seznamu investičních a dalších priorit jako příloha Strategického rámce MAP Česká Kanada.

1.5 VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ŠKOLY

Filozofie a zaměření ŠVP Mateřské školy
Motto:
„Příroda není místo, které bychom měli navštívit, je to domov“
• Gary Snyder

Plán enviromentální výchovy je dokumentem, který navazuje na další plány a programy naší mateřské školy.
Přirozeně vyplývá ze Školního vzdělávacího programu „Broučci“, v němž je filozofie naší MŠ vyjádřena mottem:
„Můžete vést děti temnotou, ale musíte jim dát světlo.“ (Terry Pratchett)
Když dětem čteme nebo vyprávíme příběh, který může být sebeděsivější a nejnapínavější, musí v něm být jedna jistota. A to ta, že hrdina musí přečkat všechna úskalí a nástrahy, a i když se bude prodírat přes nejtemnější les plný strašidel a oblud, na konci ho bude čekat světlo. Je jedno, jak velké to světlo bude, ale děti musí mít jistotu, že všechno dobře dopadne. A to je vize naší mateřské školy: Předat dětem víru ve šťastný konec.
Je velmi důležité, aby si děti v předškolním věku prožily co nejvíce příběhů se šťastným koncem. Jejich dětství by mělo být plné veselých zážitků, bezstarostné a šťastné. Našim přáním je, aby se v nich usadil trvalý pocit štěstí a spokojenosti. Je to jakási obrana před stresem, se kterým se budou setkávat v dospělosti. Ve chvílích, kdy člověka potkají kritické životní situace, tento zažitý pocit štěstí a víry, že zase bude dobře, pomáhá lidem přečkat svá osobní dramata. Je cílem nás pedagogů přispět dětem k veselému dětství, naučit je zdravému životnímu stylu a podílet se na zpevňování jejich sebevědomí.
Neznamená to ale, že nemusíme nic dělat a čekat na štěstí s rukama v klíně. Musíme se naučit pracovat, pomáhat si a snažit se přispět svou činností pro blaho nejen svoje, ale i ostatních. Pro děti je prací hra, objevování a hledání vlastní cesty. My dospělí jim musíme připravit dostatečné podmínky pro jejich objevy a zážitky, svítit jim na cestě za poznáním a získáváním dovedností. A protože nejpřirozenější je učení se venku, budeme se snažit co nejvíce aktivit přenést do prostoru školní zahrady. Výzkumy ukazují, že čas strávený hrou v přírodě v dětství posiluje odpovědné chování k životnímu prostředí v dospělosti. Pobyt, hra a učení v přírodě mnoha způsoby podporují fyzické, psychické a sociální zdraví dětí, rozvoj jejich mozku, jejich vzdělávací výsledky. Snažíme se v dětech vytvořit pocit sounáležitosti s přírodou, protože pokud chceme naučit někoho něco chránit, musíme v něm nejprve k dané věci vytvořit vztah.
Kontakt s přírodou je velmi zásadní pro zdravý rozvoj dítěte a pro život člověka vůbec.

4 Základní cíle Školního programu EVVO jsou:

  • Maximální využití školní zahrady pro výuku dětí – Plánujeme revitalizaci školní zahrady a její proměnu v tzv. zahradu v přírodním stylu.
  • Děti jsou nejméně dvě hodiny denně venku, a to na školní zahradě nebo v okolí mateřské školy.
  • Děti poznávají vhodně vybrané živé tvory z okolí MŠ a jejich domova.
  • Děti pečují za pomoci dospělých o živé tvory či cokoliv živého. Učí se živou přírodu chránit, starat se o ni, netrápit zvířata.
  • Děti si vytvářejí vztah ke konkrétnímu místu.
  • Děti oslavují významné dny (narozeniny, jubilea, Den Země, Mezinárodní den zahrad, Velikonoce, Vánoce, dožínky, otevírání studánek) a rozvíjí tím svůj vztah k přírodě.
  • Děti společně s pedagogy obdivují živou přírodu.
  • Děti by si měly jít vzájemně příkladem svým kladným vztahem k okolnímu prostředí.
  • Děti naslouchají příběhům o přírodě z dětských knih, zpívají písně o přírodě, naslouchají zvukům přírody.
  • Učitelka oceňuje děti za aktivitu a práci, i když jejich výtvory nejsou dokonalé.
  • Děti zažívají legraci – realizace EVVO není nudná a nepříjemná.
  • Děti hrají nesoutěživé hry s přírodní tématikou.
  • Oblečení dětí je voleno tak, aby se cítily pohodlně a příjemně.
  • Aktivity dětí jsou kontrolovány, aby nedošlo k úrazu.
  • Místa činnosti dětí jsou mimo dosah smrtelně jedovatým rostlinám.
  • Vodní nádrže jsou zabezpečeny, aby nedošlo k utonutí dětí.
  • Děti jsou vedeny k samostatnosti a zodpovědnosti za své chování a jednání.
  • Při aktivitách rizikových (např. posezení u ohně) je zajištěn dostatek personálu k dozoru (učitelky, popřípadě jiní dospělí)

2 Základní cíle Školního programu EVVO

2.1 Formy a moderní výukové metody realizace EVVO

Rozvojové předpoklady a možnosti dětí vyžadují v předškolním vzdělávání odpovídající metody a formy práce. Na utváření kladného postoje dítěte k životnímu prostředí působí tři činitelé. Prvním je oblast vědomostní, druhým prožitková a třetím je oblast postojů a pospolitosti, a je důležité dbát na jejich vzájemnou vyváženost a dobré vedení pedagoga. Nelze se tedy spoléhat pouze na získané znalosti, ale je třeba umět týmově spolupracovat a být v těsném kontaktu s přírodou. Vhodné je uplatňovat prožitkové a kooperativní učení hrou a činnostmi dětí, situační učení, spontánní sociální učení a prvky tvořivé dramatiky. Dramatická výchova je důležitým prostředkem, jak povzbudit dětskou fantazii a jak ho motivovat k cílené práci. Malé dítě snadno navnadí emocionálně laděný příběh. V pohádkách promlouvají zvířata, stromy, řeky i krajiny lidskou řečí, mají lidské vlastnosti, umí milovat a pomoci, ale také obelstít a ublížit. Promlouvají k nám i venku, v lese. Jako bychom opravdu slyšeli jejich hlasy. Komunikují s námi i mezi sebou řečí těla, svými pohyby a chováním. Při hře na medvěda budou děti vyjadřovat jeho sílu a obratnost a u motýla naopak lehkost a křehkost. Rostlina bude volat po vodě a opuštěný kamínek plakat na dně moře. Pohádkový příběh je tedy skvělou motivací i pro realizaci přírodní výchovy. Součástí plánování projektů se zaměřením na EVVO je přímé učení ve venkovním terénu, které je spojeno s včasným všestranným rozvojem osobnosti a vitality dětí. Nezanedbatelný je také příznivý vliv EVVO na zdraví a pěstování zdravého životního stylu. Děti si postupem času vytvoří kladný vztah k okolí školy, k loukám, kam si chodí hrát, k zákoutím zahrady, kde hraní nekončí jedním dopolednem, a k dalším místům venku, která podněcují k rozhovorům o tom, „proč lidé přírodu znečišťují, proč některá zvířata a rostliny mizí a co s tím lidé mohou dělat“. A pokud je v průběhu celého roku dětem dána možnost vidět proměny přírody a zkoumat živočichy např. v různém stadiu jejich vývoje, samy začnou nacházet odpovědi a organizovat další vlastní bádání. Každodenním kontaktem s jednotlivými biotopy si děti jednoduše zafixují, co do kterého patří. Naučí se přírodu zbytečně neničit, ale naopak chránit. Každý projekt, ať už se jedná o týdenní, měsíční nebo celoroční program, má několik fází přípravy a realizace. Mělo by se začínat motivací, jakousi imaginací, a vytvořením myšlenkové mapy. Pokračováním by mělo být určení klíčových pojmů a otázek (např. ztrouchnivělý strom, co můžeme pozorovat?). Další fází by mělo být hledání nejefektivnějších možností řešení, průběžně rekapitulovat činnosti a různými způsoby zpracovávat poznatky a výsledky zjištění.

Doporučené fáze projektu:

  • cílování a tvorba základní myšlenky
  • specifikace cílové skupiny
  • stanovení cílů
  • sestavení programu
  • zajištění materiálu, popřípadě služeb
  • tvorba rozpočtu
  • realizace programu
  • reflexe


Na konci každého programu by měla přijít reflexe, zpětná vazba, evaluace. Informuje učitelku o tom, co se děti dozvěděly, naučily, co zažily, jaké hodnoty získaly, zda jim byly poskytnuty kvalitní podmínky, zda byly naplněny cíle v souladu s RVP PV. Evaluace není hodnocení výkonů dětí, ale jedná se o průběžné vyhodnocování vzdělávacích výsledků. Učitelka provádí také sebereflexi, co se jí povedlo, co se jí osvědčilo, co by měla udělat příště lépe.
Další metodou práce je experimentování. Patří sem řada pokusů s vodou, papírem, hlínou a jiným přírodním materiálem.
Správné modely nejen ekologického chování budujeme pomocí učení nápodobou. Děti přirozeně přebírají viděné a slyšené od svých nejbližších autorit. Proto by měl dospělý, ať podniká cokoli, být vždy ohleduplný k prostředí a jeho obyvatelům. K dosažení dílčích cílů EVVO přispívají různé druhy her – tvořivé, didaktické, pohybové a ekohry.

2.2 Návrh a využití zahrady MŠ se zaměřením na environmentální výchovu

Zahrada by měly být chápána jako venkovní učebna se zaměřením na environmentální výuku, která zprostředkovává přímý kontakt dětí s přírodou. V přírodní zahradě se děti naučí pozorovat přírodu jinýma očima a vnímají ji všemi smysly, protože právě předškolní děti vnímají své okolí prostřednictvím smyslů, svých činností a svým tělem.

  • smyslové prožitky v průběhu celého roku
  • výuka formou her v prostředí zahrady
  • osvojení si manuální zručnosti a napodobování světa dospělých při jednoduchých zahradnických činnostech – výsevy semínek, sázení sazenic, péče o rostliny, sklizeň plodů, atd.
  • zřízení pokusných a bylinných záhonů
  • pozorování vzájemných souvislostí mezi organismy
  • ověřování si teoretických informací v praxi
  • podpora zdravého životního stylu – zpracování bylinek, konzumace čerstvého ovoce, zeleniny, zpracování plodů ve spolupráci s rodiči, zpracování bylinek
  • podpora výchovy k udržitelné spotřebě – zpracování materiálů, které jsou dostupné na zahradě, např. vrbové pruty na ohrádky rostlinám, vlastní dekorační materiál z přírodnin
  • výchova k zodpovědnému nakládání s bioodpadem – kompostování, pozorování bezobratlých v kompostu
  • zvýšení biodiverzity v zahradě umožní dětem širší možnost pozorování přírodních jevů, živočichů i rostlin
  • rozmanité prostředí přírodní zahrady povede děti k větší kooperaci, spolupráci a utužení vzájemných vztahů
  • odpočinek a relaxaci v příjemném prostředí
  • získávání povědomí o ohleduplném chování k přírodě
  • osvěta mezi veřejností, především rodiče dětí

2.3. Využití zahrady:

PODZIM:

  • pozorování změn v přírodě, změny barev
  • sběr ovoce a zeleniny
  • sběr semen, která uschováme a na jaře zasejeme
  • sportovní a pohybové aktivity
  • míčové hry
  • využívání herních prvků zahrady
  • pískoviště – stavby z písku, využití venkovní kuchyňky a dílny
  • výtvarné činnosti – sběr listů, plodů a jiných přírodnin
  • seznamování dětí s charakteristickými znaky podzimu, přírodními zákonitostmi a zvláštnostmi podzimního počasí
  • rozvíjení poznatků o lese (živočichové, zvěř, péče o les a o stromy…), přípravy na zimu, odlet ptáků.., pozorování pod lupou
  • práce s přírodním materiálem při pobytu venku (sběr, stavby, skládání do tvarů a obrázků, podzimní koláže z přírodnin, obrázky z kaštanů, podzimní malířská paleta..)
  • seznámení s prostorem školní zahrady a míst k vycházkám (lesa, hřiště..) – pozorování okolí a přírody, hledání krásna a všímání se drobností v přírodě (drobní živočichové, květiny, orosená pavučina, zajímavý kámen..)
  • připomenutí světového dne zvířat 4.10.
  • obkreslování struktury kůry, listu voskovými pastely, otisky listů
  • otisky zeleniny, ovoce (bramborová tiskátka, jablka a hrušky), chuťové hádanky, hmatové hádanky
  • klacíkem prohrabávat hlínu a pozorovat, co obsahuje (zbytky rostlin, kořeny, brouky, larvy, žížaly, kamínky, kůry..)
  • zakopávání pokladu do písku – vložit různé předměty (plastovou lahev, víčko, slupky od jablka, kaštan, žalud, skleničku od přesnídávky, šišku, mrkev, skořápku od ořechu, papír, květ květiny..). Na papír napíšeme seznam všech předmětů. Na jaře poklad vykopeme a prozkoumáme jeho obsah a podle seznamu zjistíme, které předměty zůstaly zachovány.
  • různé druhy hornin a půdy (vlastní sběr dětí) – rozlišujeme hmatem a zrakem povrch, vlastnosti…(např. písek, kůra, kamínky..)
  • vytvoření domečků pro zvířátka, domečky jsou vytvořeny z kamenů, větviček, mechu. Jde o společnou práci dětí. Děti je budou celý rok pozorovat a zjistí, kteří živočichové našli v uměle vytvořeném prostoru svůj domov (mravenci, brouci..)

ZIMA:

  • sportovní aktivity – bobování, hod sněhovou koulí, chůze a běh ve sněhu, klouzání
  • stavění sněhulákůzdobení „vánočního“ stromečku pro ptáky (jablka, šišky, jeřabiny, nosy…)
  • poznávání stop zvířat a ptáků
  • krmení ptáčků a jejich pozorování
  • seznamování se charakteristickými znaky zimy
  • vést děti k ekologickému chování v přírodě – odpadky neschovávat do sněhu – proč?
  • v holých korunách stromů vyhledávat ptačí hnízda – proč jsou opuštěná
  • pozorovat stopu zvířete, popř. ptáka ve sněhu a zjistit, kam vede
  • pozorování padajících vloček, chytat sněhové vločky do ruky – proč roztají?
  • pokusy, kterými zjistíme vlastnosti sněhu a ledu
  • za chladného počasí chytat vločky na tmavý papír – pozorování struktury vločky lupou
  • pozorování zmrzlých oken – co nám kresby připomínají
  • popis zimní krajiny, tematické malby a kresby
  • práce s knihou a encyklopediemi – prohlížení, diskuse, poslech pohádek, řešení problémových situací
  • hledání odpovědí na otázky „Co se od podzimu změnilo?“ „Proč je sníh špinavý?“
  • pozorování odklízení sněhu mechanizací – „Proč se někde solí, jinde jen shrabuje a sype písek?“ „Proč špinavý sníh z ulice nepatří do řeky?“
  • péče o prostředí MŠ – pokojové květiny, úklid hraček, větrání
  • rychlení „Barborky“ (zlatý déšť, třešeň) „Proč venku nerozkvetou?“
  • společné zdobení vánočního stromečku – „Proč nezdobíme listnatý strom?“
  • využití odpadových materiálů při výrobě dárků popř. přáníček pro rodiče
  • (mačkaný papír, vlnitý karton..)
  • s pomocí rodičů vytvořit zásobu odpadových materiálů (ruličky, krabičky …) – využívat je při činnostech v rámci TVP
  • péče o vlastní zdraví – boj proti nemocem (otužování vzduchem, vitamíny,
  • hygiena, zásady správného dýchání v mrazu), zdravý životní styl

 

JARO:

  • pozorování změn v přírodě
  • sportovní a pohybové hry, cvičení rovnováhy, míčové hry, relaxace a cvičení
  • překážkové dráhy – prolézání tunelem, horolezecká stěna, klouzání, hmatové chodníčky
  • oslava Velikonoc, oslavy jara
  • výuka ve venkovní pergole
  • práce na zahradě: hrabání trávy, výsev semínek, která jsme posbírali na podzim, sázení rostlinek (rajčata, jahody, …) a semínek (ředkvička, hrášek, mrkev, …)
  • seznamování dětí s charakteristickými znaky jara – probouzení přírody – květiny, zvířata a mláďata, přílet ptáků, rozkvetlé stromy…, klást důraz na pozorování a prožitek dětí – „Co vidíš kolem sebe?“ „Co se po zimě změnilo?“
  • vycházky mezi zahrádky – pozorování okolí
  • vyzvednutí pokladu ze země (v ponožce)
  • celoroční pozorování určitého stromu
  • využití potrubního telefonu
  • prohlédnout si mladé listy a určit jejich barvu, tvar, případně porovnávání s jinými listy
  • pokus s klíčením semínek – různé podmínky pro růst – porovnávání (čočka, hrách..)
  • vypěstovat jako dárek pro maminky květinu (do kelímku)
  • zdobení svačin bylinkami a zeleninou ze zahrady
  • foukání do plodenství smetánky lékařské – co se stane se semínky, co potřebují rostliny k životu
  • pozorování hnízdění vlaštovek na lidských obydlích
  • bzučení včel, pozorování motýlů, hlemýžďů, žížal, brouků – stadia vývoje u motýla
  • pozorování proměn oblohy – slunce, zataženo, déšť, hry s paprsky – zrcátko, se stíny
  • využívat k rozšíření poznatků o přírodě pohybových her, hudebně-pohybových her, písní a práce s obrazovým materiálem
  • připomínat si s dětmi významné dny v kalendáři: 22.3. Světový den vody, 23.3. Světový meteorologický den, 7.4. Světový den zdraví, 24.4. Den Země

LÉTO:

  • hry s vodou a pískem
  • rozvoj tvořivost ve venkovní dílně
  • sportovní a pohybové hry, cvičení rovnováhy, míčové hry, relaxace a cvičení
  • překážkové dráhy – prolézání tunelem, horolezecká stěna, klouzání, hmatové chodníčky
  • námětové a volné hry
  • oslava Dne dětí a Dne zahrad: akce pro veřejnost
  • zahradní oslava – rozloučení s předškoláky: akce pro veřejnost
  • sklízení plodů zahrady, zdobení svačinek
  • využití vody z nádrže na dešťovou vodu na zalévání
  • divadelní představení na zahradě
  • záchranná výprava (zakončení celoročního příběhu z TVP)
  • nebezpečí vzniku úrazu v přírodě – hadi, oheň, střepy, jedovaté houby a plody…
  • obkreslování struktury listů, kůry….
  • klacíkem prohrabávat hlínu a půdu – rozlišujeme hmatem a zrakem povrch, vlastnosti. – „Proč neplave kámen?“ – praktické vyzkoušení
  • pozorování pod lupou
  • vycházky k řece, potoku, rybníku – živočichové žijící kolem
  • vlastnosti materiálů – třídění odpadu a jeho další zpracování, o znečištěné přírodě a možných nápravách
  • pozorování okolí, tematické kresby, malby
  • poslech nehudebních zvuků v okolí, umět být potichu
  • hledání šišek vyloupaných veverkami, hry s přírodninami (skládání do tvarů, domečky…)
  • archy na zahradě, zdobení plotu kolem zahrady kresbami a výtvory dětí
  • výtvarné a pracovní činnosti
  • výroba medailí z přírodnin 

 

3 Závěr:

Školní zahrada včetně jeho vybavení pomůckami a herními výukovými prvky je určena pro celoroční provoz a umožní dětem získávat dovednosti a manuální zručnost při vzniku a následné péči o toto zahradu samozřejmě ve spolupráci s dospělými. Děti se zapojí do procesu této živé zahrady v aspektech nejenom výsadby, růstu nebo jednotlivých vztahů mezi organismy, ale i v zákonitostech odpadové problematiky. Ve spolupráci s jídelnou MŠ by byl podporován zdravý životní styl s využitím bylinek a plodů, které si děti vypěstují na zahradě. Zahrada by měla podporovat vzájemné vztahy, empatii a kooperaci v dětském kolektivu.

„Protože všichni sdílíme tuto malou planetu Zemi, musíme se naučit žít v harmonii a míru mezi sebou a s přírodou. To není jen sen, ale nutnost.“ —  Dalajláma, 14. dalajláma, tibetský duchovní vůdce 1935

Příloha:

Aktivity na zahradě a venku

Všechny hry rozvíjí kladný vztah k přírodě a podporují děti k šetrnému zacházení s životním prostředím. U každé činnosti je uvedeno místo, kde je doporučeno ji provádět, roční období, potřebné pomůcky, jaký cíl si aktivita klade, doporučený věk dětí, přibližná doba trvání a popis celé aktivity.

Určování počasí
Roční období: jaro, léto, podzim, zima
Cíl: uvědomovat si střídání počasí, umět přiřadit správný symbol počasí
Místo realizace: zastřešené místo, kde máme tabuli s pomůckou
Časová dotace: každý den 5–15 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: obrázky vyjadřující různé počasí
Popis: Aktivitě předchází povídání o počasí. Pomocné otázky: Máte rády, děti, když
prší? A komu to prospívá? A co když svítí sluníčko, líbí se vám to? Co můžeme dělat,
když zamrzne rybník, nebo když sněží a máme zasněžený kopec? Poté se dětí zeptáme
jak je dnešní den venku. Zda hodně prší, svítí sluníčko, poprchává, nebo se sluníčko
schovává za bílé obláčky. Ukážeme dětem obrázky a mohou zkusit určit, jaký obrázek
se pro danou chvíli nejlépe hodí. Můžeme si dále s dětmi povídat o tom, jak počasí
zjišťujeme. Zda bychom mohli určit, jestli jsou venku na obloze mraky, kdybychom
byli zavření v místnosti bez oken. A na co se díváme, abychom zjistili teplotu, která je
venku? Tuto aktivitu je vhodné zařazovat pravidelně, aby si děti uvědomovaly změny
počasí a uměly ho rozlišovat. Je také vhodné, když učitelka dětem řekne, proč je
důležité, aby pršelo, nebo naopak svítilo sluníčko. Co by se stalo, kdyby se nám počasí
nestřídalo a podobně. Děti si také uvědomí, že pokud by byla tma celý den, nevěděly
bychom, kdy je den a kdy noc. Že i východ a západ slunce nám pomáhá k určování
denního režimu. Takový kalendář na určování počasí si může každé dítě vyrobit pro
sebe, buď sledovat změny během dne a kreslit si známé znaky počasí k symbolům, které
určují režim dne (ranní činnosti, svačina, oběd, odpočinek…). Nebo si mohou starší děti
udělat dlouhodobější kalendář na určování počasí.

Kamenná hmatovka
Roční období: léto
Cíl: rozvoj předmatematických dovedností, poměřování, třídění
Místo realizace: zahrada
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: pět různě velkých kamenů a kamínků různých tvarů, šátek
Popis: Dítě si klekne a má zavázané oči. Učitelka nebo kamarád před něj položí
5 kamenů. Dítě se zavázanýma očima musí hmatem nalézt kameny a pokusit se je
seřadit od největšího k nejmenšímu. (U této aktivity je důležité, aby jí předcházely
přípravné hry. Hry s jednotlivými kameny, porovnávání pomocí zraku, postupné
navazování i s hmatem. Až po zvládnutí těchto kroků zařadit tuto aktivitu).
(Jančaříková, aj. 2013, s. 48–49).

Hledání různobarevných kolíčků na zahradě
Roční období: jaro, léto, podzim, zima
Cíl: nácvik samostatnosti, rozvoj pozornosti
Místo realizace: zahrada, les, park
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 4–6 let
Pomůcky: kolíčky na prádlo - nabarvené, popř. s tematickou značkou/obrázkem
Popis: Učitelka rozmístí po zahradě různobarevné kolíčky a děti si poté prochází
zahradu a sledují, kde se kolíčky nacházejí. Starší děti mohou chodit za učitelkou a říkat
jí, kde všude kolíčky viděli a jakých barev. Mladší děti mohou hledat kolíček určité
barvy a přinést ho. Po aktivitě si mohou všichni říct, jak se jim hledalo, kde kolíček
našli a jestli jim hledání šlo (Jančaříková, aj. 2013, s. 50).

Zahrádka ve skořápce
Roční období: jaro
Cíl: péče o rostliny, oslava Velikonoc, oslava jara, rozvoj jemné motoriky, šetrné
zacházení se skořápkou
Místo realizace: zahrada, altán v zahradě
Časová dotace: 15 minut, týdenní pozorování
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: skořápky od vajíček, semínka řeřichy, ovčí rouno nebo vata, papír, nůžky,
pastelky
Popis: Každé dítě má skořápku, do které položí vatu nebo ovčí rouno. Na ni děti
nasypou semínka řeřichy a zalévají ji. Skořápku si děti mohou dozdobit například
přilepením papírových očí. V průběhu týdne sledují, jak řeřicha roste. Za čtyři dny
vyroste tak, že se dá sklízet. Učitelka sleduje, které děti jeví o péči o rostlinku zájem.
(Jančaříková, aj. 2013, s. 56)

 

Kam se v zimě schovávají?
Roční období: zima
Cíl: poznávání přírody, rozvoj jemné motoriky, pozorování
Místo realizace: zahrada, les, třída
Časová dotace: 30 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: krabice, lopatky, atlasy hmyzu
Popis: V lese s dětmi hledáme strom nebo pařez se ztrouchnivělou kůrou. Po nalezení,
odhrneme horní vrstvu kůry do krabice. Do větší krabice lopatkami nabereme humus,
a to z místa, kde jsme odstranili sníh. Poté krabice doneseme do třídy, kde je teplo
a sledujeme, jaký hmyz se objeví. S pomocí atlasů určíme, který hmyz jsme našli. Dále
mohou navazovat aktivity jako vyprávění si o zvířatech v zimě, kresba brouků,
stonožek, pavoučků či ostatního hmyzu, který jsme našli, písničky k tématu apod.
(Jančaříková, aj. 2013, s. 67).

Stref sněžného muže
Roční období: zima
Cíl: rozvoj pohybových dovedností, rozvoj motoriky, procvičení hodu
Místo realizace: zahrada, park, prostor s množstvím sněhu
Časová dotace: 30 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: klacky, popř. náhradní rukavice
Popis: Děti vytvoří zlého obra/sněžného muže a kolem něj dokola s pomocí učitelky
rozmístí klacky. Dovnitř kruhu dětí nesmí a kolem kruhu děti stojí a hází sněhové koule
na sněžného muže, kterému se snaží shodit klobouk, koště atd. (Jančaříková, aj. 2013, s. 70–71).

Umíš skákat jako skokan?
Roční období: jaro
Cíl: rozvoj pohybových dovedností, rozvoj motoriky (skok do dálky), dokázat
pozorovat živočicha, zapojit se do společné aktivity
Místo realizace: zahrada, u rybníka
Časová dotace: 20 minut
Věk dětí: 4–6 let
Pomůcky: klacíky, síťka na lov žab, jezírko s žabami, delší klacky
Popis: K této aktivitě budeme potřebovat žábu. Děti ji zkusí chytit do síťky. Pokusí se ji
změřit pomocí klacíku, který ulomíme tak, aby byl zhruba stejně velký jako žába. Děti
si takto dlouhých klacíku připraví více. Určí se startovní čára, na kterou jedno z dětí
žábu přinese. Kam žába skočí, tam děti dají klacík. Mezi dvěma skoky zkusí děti
spočítat, kolikrát žába skočila délku svého těla. Dále mohou děti zkoušet zaznamenávat
si délku svých skoků. Učitelka může velký klacík ulomit na délku jednoho z dětí
a ukázat, jak dalece by musely skočit, aby přeskočily délku svého těla. (Jančaříková, aj.
2013, s. 71)

Vlastní parfém
Roční období: léto
Cíl: poznávání toho, co roste v okolí, rozvoj fantazie, smyslového vnímání
Místo realizace: zahrada, louka, les, park
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: papírové kalíšky, obálky nebo kelímky
Popis: Děti si vyzkouší, jak rostliny kolem nich voní. Ke všemu, co roste kolem nich, si
přičichnou a pokud jim to bude příjemně vonět, tak v malé míře utrhnou a dají si
do kalíšku. Tak si každý vytvoří svůj originální voňavý kalíšek. Aktivita je vhodná
v květnu na Den matek, jako dárek maminkám (Jančaříková, aj. 2013, s. 75).

Hmatové pytlíky
Roční období: jaro, léto, podzim, zima
Cíl: používání hmatu, rozvoj vyjadřování, komunikace
Místo realizace: zahrada, altán, park
Časová dotace: 20 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: látkové sáčky nebo čisté ponožky, předměty pro rozlišování (fazole, kaštany,
ořechy, čočka, písek, pecka, žaludy apod.)
Popis: Nejprve s dětmi nasbíráme různé předměty, které jsou nám v dané období
dostupné. Když pak naplníme pytlíky (do pytlíku vždy maximálně 2 kusy od dané
přírodniny), můžeme s dětmi zkoušet poznávat co je uvnitř, aniž bychom předmět
viděli. Děti popisují předmět. Jaký má asi tvar, zda je měkký atd. Další využití již
hotových pytlíků (kdy stejný pytlík je 2x) může být rozřazování dětí do skupin. Děti
buď všechny najednou obcházejí po kamarádech a snaží se nahmatat stejný obsah
pytlíku jako je jeho. Nebo všichni poslouchají jednoho kamaráda, který popisuje svůj
předmět a pak obejde všechny a zkouší, zda někdo má stejný (Jančaříková, aj. 2013, s.
75).

 

Šikovná moucha
Roční období: jaro, léto, podzim
Cíl: procvičování hrubé motoriky, dokázat prolézt mezi nataženými provázky
a nedotknout se jich
Místo realizace: zahrada, les
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: pevný provázek, zvoneček
Popis: Učitelka mezi stromy umístí provázek tak, který představuje pavučinu.
Uprostřed je zavázaný zvoneček. Děti se snaží provléknout se pavučinou na druhou
stranu tak, aby zvoneček nezazvonil. Dáváme pozor na to, aby děti měly vhodné
oblečení. Je možné, že např. kvůli volné mikině dítě zavadí o provázek. Potom by jejich
nažení bylo zbytečné a mohlo je to mrzet. (Jančaříková, aj. 2013, s. 76)

Žížaliště
Roční období: jaro, léto, podzim
Cíl: pozorování dějů v přírodě
Místo realizace: zahrada
Časová dotace: 20 minut, dlouhodobé sledování
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: sklenice od okurek (2x), písek, hlína, listy, žížaly černá čtvrtka, provázek,
černá látka, gumička
Popis: Do sklenic navrstvíme střídavě zeminu a písek, vždy po cca 3 cm uhladíme
do rovna. Navrch dáme poslední vrstvu listů, kterou udržujeme mírně vlhkou. Venku
najdeme žížaly a vložíme je do takto připravené sklenice na vrstvu listů. Sklenici
přikryjeme kusem látky a gumičkou upevníme. Okolo sklenice ovineme černý papír,
aby se žížaly neschovávaly před světlem a dělaly si chodbičky i u skla. Druhá sklenice
zůstane bez žížal, aby děti mohly sledovat rozdíl. S dětmi budeme sledovat, jak se
sklenice s žížalami mění. Jak si vytváří chodbičky a jí listy, které si berou do chodbiček.
Sledujeme, po jaké době bude zemina s pískem promíchaná, a porovnáváme sklenice
mezi sebou. (Jančaříková, aj. 2013, s. 79)

Obrázek z přírody
Roční období: jaro, léto, podzim, zima
Cíl: hledání, přemýšlení nad uspořádáním, uplatnění vlastní fantazie, zdokonalování
dovedností v oblasti jemné motoriky
Místo realizace: zahrada
Časová dotace: 25 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: kusy kartonu polepené z jedné strany oboustrannou lepicí páskou
Popis: Každé dítě dostane karton o velikosti A5. Děti si nalepením přírodnin vytvoří
jedinečný obrázek a zjišťuje, co se na ten malý karton vejde a co ne. Nakonec se
obrázek může posypat pískem a vystavit na viditelné místo. (Jančaříková, aj. 2013, s.
81–82).

Lov zvířátek žijících pod kameny a kůrou
Roční období: jaro, léto, podzim
Cíl: poznat, že okolo nás v přírodě žije množství drobných organismů, členovců,
hmyzu, korýšů, pavoukovců, a seznámit se s jejich vývojovými stádii, naučit se je
hledat
Místo realizace: zahrada, les
Časová dotace: 25 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: kelímky, skleničky s víčkem, kelímkové lupy, atlasy živočichů
Popis: S dětmi se vypravíme na lov zvířátek žijících kolem nás. Děti odhrnují kameny,
listy nebo kůru. Všechny úlovky potom přemístíme opatrně do skleniček a ostatní si
mohou také tvora prohlédnout. Můžeme nalézt různé druhy bezobratlých, korýšů,
pavoukovců atd. Jednotlivé druhy určujeme podle klíče a bavíme se o rozdílech mezi
nimi. Kdo se z dětí nebude chtít zapojit do sbírání, může pomáhat s odhrnováním listí,
listovat v atlasech apod. Úlovky můžeme ukázat rodičům a pak je pustíme na místo
odchytu. (Jančaříková, aj. 2013, s. 84–85)

Jaká je nejoblíbenější barva hmyzu
Roční období: jaro, léto
Cíl: poznávání barev, rozvoj předmatematických představ (více, méně, světlý, tmavý,
větší, menší), rozvoj komunikativních dovedností
Místo realizace: zahrada, louka
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: jednobarevné šátky
Popis: Děti mají různé šátky, které rozmístí libovolně na louku. Zeptáme se dětí, co si
myslí, na jaký šátek se bude hmyzu nejvíce líbit? Dále sledují, k jaké barvě hmyz
nejraději létá. U jakého šátku je nejvíce hmyzu? Kdo si to myslel a proč? Co je
v přírodě žluté? (Žlutá barva hmyz nejvíce láká). (Jančaříková, aj. 2013, s. 89).

 

Borová šiška jako rosnička
Roční období: podzim
Cíl: podporovat trpělivost u dětí, zvídavost, odhadnout jak se šiška zachová, popsat
reakci šišky na dané prostředí
Místo realizace: zahrada: deštivé počasí a herna uvnitř budovy
Časová dotace: 10 minut + celodenní sledování
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: 2 velké zralé borové šišky, teplý radiátor
Popis: S dětmi vezmeme venku borové šišky. Jednu necháme na dešti, např. venku
na parapetu, abychom na ni viděli z okna. Druhou dáme do třídy na topení a pozorujeme je. Venkovní šiška se stáhne a ta, kterou máme uvnitř, se do široka otevře. Ptáme se dětí, proč si myslí, že to tak je. Prozradíme jim, že šiška se během sušení otevře a uvolní semena borovice, která se uvnitř ní vyvíjejí. To proto, aby je mohl vítr roznést a rozšířit. A ve vlhkém vzduchu šiška uzavře své šupiny, aby ochránila semena před deštěm. (Steidlová 2016, s. 117).

Honzo, vstávej
Roční období: jaro, léto, podzim, zima
Cíl: osvojení představy o velikosti kroku, počtu kroků a vzdálenosti, hrát společně
s ostatními, dodržovat pravidla hry, umět vymyslet počet kroků, dokázat odhadnout
počet kroků na vzdálenost
Místo realizace: zahrada, park
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 4,5–6 let
Pomůcky: žádné
Popis: Všechny děti představují Honzu a stojí v řadě vedle sebe buď za čarou, nebo
za pomyslnou čarou z klacků. Jedno dítě stojí naproti nim několik metrů dál. Hra začíná
tím, že to dítě, které stojí samo, vykřikne: „Honzo, vstávej!“ Dále děti ve skupině
zavolají: „Kolik je hodin?“ A on na to odpoví to, co ho napadne. Například: 3 sloní,
2 slepičí, 10 mravenčích, 1 krok zpátky apod. Děti si mohou vymyslet svoje jednotky
míry. Děti se přibližují ke kamarádovi. Kdo se ho dotkne první, vyhrává a mění si s ním
roli vyvolávače. (Bäcker-Braun 2014, s. 96)

Můj strom
Roční období: jaro, léto
Cíl: rozvoj haptické paměti, vydržet u činnosti, rozeznat nejprve jen osahaný strom
zrakem, rozvoj předmatematických představ, rozvoj slovní zásoby (hrubý, hladký,
tvrdý, měkký, široký, úzký, malý, velký, špičatý, ostrý, mokrý apod.)
Místo realizace: zahrada, les, park
Časová dotace: 8 minut
Věk dětí: 5–6 let
Pomůcky: šátky
Popis: Děti jsou rozděleny do dvojic. Jedno dítě má zavázané oči a je doveden
od kamaráda před nějaký strom Dopomůže mu nasměrováním paží, aby se dotkl kůry.
Dále dítě se zavázanýma očima poznává strom. Dotýká se jeho kůry, přičichne si k jeho
vůni, obejme ho jak je silný apod. Učitelka děti motivuje k poznávání. Děti si snaží co
nejvíce zapamatovat. Po pokynu učitelky, děti přestanou sahat na strom a poodstoupí,
kamarád je trochu zatočí a rozváže mu šátek. Dítě nyní určí, na jaký strom sahalo. Dále
si s dětmi povídáme o tom, jaký je jejich strom, čeho si při poznávání všimly a jaké pro
ně bylo určit ho následně pomocí zraku. Jednotlivé kmeny můžeme zkoušet měřit
pomocí provázku nebo švihadla a každý rozměr porovnávat. (Bäcker-Braun 2014,
s. 120–121).

Ptačí zpěv
Roční období: jaro, léto, podzim
Cíl: rozvoj sluchového vnímání a percepce, rozvoj pozornosti a soustředění
Místo realizace: zahrada, les, louka
Časová dotace: 10–20 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: deka
Popis: S dětmi sedíme či ležíme na dece a posloucháme zvuky ptáků kolem nás. Ptáme
se na otázky: Slyšíme hlas nějakého ptáka často nebo musíme dlouho čekat? A slyšíme
jednoho nebo více různých hlasů? Vždy když uslyšíme ptačí zpěv, tak zvedneme prst.
Nesoutěžíme, spíše se radujeme z poslechu a objevu tolika zvuků. (Bäcker-Braun 2014,
s. 122)

Listí, listí, - tráva, travička
Roční období: jaro, léto, podzim
Cíl: určování druhů rostlin, rozlišení rozdílů mezi listy a kůrou, vytvořit si originální
obrázek
Místo realizace: zahrada, les, park
Časová dotace: 15 minut + 20 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: voskovky, papíry, nůžky
Popis: Na procházce v lese nebo při pobytu na zahradě sbíráme do košíku různé listy
a trávu. Od každého druhu vezmeme jeden kus. Dále porovnáváme rozdíly mezi sebou.
Na jaké děti přijdou samy? Jaké listy se podobají? Listy prohlížíme ze všech stran.
Až budeme mít jasno v tom, že každý list je úplně jiný, děti si ve školce nebo v altánu
vytvoří jedinečný obrázek. List vloží pod papír a voskovkou přejíždí po papíru tak, aby
se objevil na papíře obrys listu. Tyto otisky pak děti vystřihnou, společně s učitelkou
k němu napíší jeho název a vystaví. (Bäcker-Braun 2014, s. 122–123)

Stromové obrazy
Roční období: jaro, léto, podzim
Cíl: rozvoj tvořivosti, vidět rozdíly ve struktuře jednotlivých stromů
Místo realizace: zahrada, les, park
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: papíry, provázky nebo mašle, voskovky
Popis: Každé dítě si vezme papír a najde si strom, který se mu líbí. Na jeho kmen
připevní papír (učitelka může pomoci s omotáním provázku) a mohou přejíždět
po papíře voskovkami. Dětem se objevují struktury kůry a tím vzniká zajímavé dílo.
Společně pak představí děti svá díla a sledují rozdíly jednotlivých výsledků. (BäckerBraun 2014, s. 124).

Přírodní pexeso
Roční období: jaro, léto, podzim
Cíl: rozvoj zrakové percepce, zrakové paměti, porovnávání předmětů, rozvoj slovní
zásoby (větší, menší, silnější, tenčí, těžší, lehčí, tmavý, světlý)
Místo realizace: zahrada, les
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: přírodniny, látka/šátek (2x)
Popis: Učitelka posbírá přírodniny dostupné z blízkého okolí a 5 jich položí
na rozprostřený šátek před sebou. Děti stojí kolem šátku tak, aby všechny viděly.
Sledují předměty a snaží se jich co nejvíce zapamatovat. Pak učitelka druhým šátkem
předměty zakryje a děti po dvojicích nebo trojicích shání přírodniny, které si pamatují
(od každé jedenkrát). Po nějaké chvíli, učitelka svolá děti a odkryje šátek. Postupně se
ptá, co děti nasbíraly. Třeba: Přinesly jste šišku? Nezapomněly jste na větvičku?
S dětmi si povídáme o tom, jestli byl nějaký předmět, který si zapamatovaly snáze.
Nebo jaký předmět si nemohly vybavit. Jednotlivé přírodniny, které děti donesly,
můžeme porovnávat s vystavenými na šátku. Který je menší? Který je tmavší?
A podobně. (Bäcker-Braun 2014, s. 124–125)

Ubytovna pro hmyz žijící samotářsky
Cíl: zdokonalování dovedností v oblasti jemné motoriky, zapojení dětí do zlepšování
prostředí pro život na zahradě
Místo realizace: zahrada
Časová dotace: 20–30 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: připravený rám s přepážkami, materiál na výplň (navrtaná prkénka, stébla
slámy, bambusu, sena, větvičky se dření - ostružiny, maliny, bezinky, jíl smíchaný se
slámou, tvárnice s dutinami, trouchnivějící dřevo)
Popis: S dětmi postavíme hmyzí hotel, abychom na zahradu přilákali různý hmyz,
možná i ptáky. Když se tam nějaký hmyz nastěhuje, budeme ho moci sledovat.
Jednotlivý materiál děti vkládají do připraveného rámu. Dále budeme čekat, zda se tam
nějaký hmyz objeví a naklade svá vajíčka.

Strom v průběhu roku
Cíl: pozorování, bádání, zaznamenávat změny v průběhu roku
Místo realizace: zahrada, les, park
Časová dotace: 15–30 minut + celoroční sledování
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: sešit pro každé dítě, psací potřeby, bílý ubrus, fotoaparát, pásmo
Popis: Každé dítě si na zahradě vybere jeden strom, který se mu líbí, nebo něčím zaujal.
Je to důležitý výběr, jelikož se o tento strom bude dítě zajímat celý rok. Pokud však
bude chtít. Děti si založí sešit, na který mohou vybraný strom nakreslit. Společně si
řekneme k jednotlivým stromům jejich název, jaké má plody, jak je asi starý, zda je
jehličnatý nebo listnatý, jak bychom ho mohli změřit. Necháme vždy prostor pro
odpovědi dětí, pak doplníme.
Měřit výšku stromu můžeme pomocí tyče složitým (pro děti) výpočtem. Jak
můžeme určit věk stromu? Podle přeslenů, nebo počtu letokruhů na pařezu. Obyvatele
stromu určíme s pomocí prostěradla nebo bílé látky. Tu položíme pod strom a opatrně
větvemi zatřeseme. Pak můžeme prohlížet, jaký hmyz spadl na látku. Do sešitu si děti
kreslí/zapisují (s pomocí učitelky) různé poznatky o stromu. Vždy když se na něm něco
změní, může to dítě zaznamenat do sešitu s datem. Může dítě popsat, jak voní, jak je
vysoký, jak je asi starý, kolik měří obvod kmene, jaký má tvar, jací jsou obyvatelé
stromu. Do sešitu si nalepíme list nebo jehličky z daného stromu. Mohou se na stromě
uhnízdit ptáčci, nebo na něho pověsíme v zimě krmítko, to vše se hodí do sešitu.
Učitelka může s dětmi strom fotit, například 4 do roka, v každém ročním období, když
fotografii založíme do sešitu, vznikne krásný časosběrný dokument. Je dobré, aby děti
věděly, jak se strom jmenuje a jaké má plody, bude ho tak následně nazývat. Pokud
máme mladší děti, mohou být ve skupině s někým starším a pomáhat mu. (Jančaříková
2013, s. 105)

Předpověď pro tulipán
Cíl: vymyslet barvu, odpovědět celou větou, rozvoj představivosti
Místo realizace: zahrada
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: cibule tulipánů, záhon, špejle, papír, nůžky, pastelky
Popis: Než zasadíme s dětmi cibule tulipánů, povídáme si o jeho možných podobách.
Jaký má tvar, barvu a jak by mohl vypadat právě ten, který zasadíme. Každé dítě má
čtvrtku, pastelky, špejli a vytvoří možnou podobu tulipánu. Na místo zasazené cibulky,
dítě zapíchne špejli s nakresleným tulipánem. Pak jen s dětmi čekáme, až nějaký tulipán
vyroste a zda se naše představa vyplnila.

Dramatizace růstu semínka
Cíl: zapojit se do společné aktivity, ztvárnit pomocí pohybů těla danou situaci, vžít se
do aktivity, zapamatovat si pohyby
Místo realizace: zahrada
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 3–6 let
Pomůcky: sešit pro každé dítě, psací potřeby, bílý ubrus, fotoaparát, pásmo
Popis: Učitelka předvádí pohyby a popisuje, co dělá. Motivuje činnost tím, že
předvádíme rostlinku, jak roste. Semínko: děti jsou stočené do klubíčka (semínko spí
v zemi), kapka vody semínko probudí. Klíček: děti se posadí, jednu nohu skrčí pod
sebe, druhou natáhnou (klíček - kořínek), natahují se rukama až ke špičce - představují
přijímání vody s živinami z půdy. Rostlinka: ze semínka začne růst pomalu rostlinka -

děti mají ruce sepnuté nad hlavou a pomalu se zvedají - nad zemí začnou růst listy
a květy (otáčejí se ke světlu a teplu) - děti se postaví, upaží a natáčejí se ke světlu -
rostlinka odkvete - děti svěsí paže - zralé semeno zapadne do půdy - děti se opět sbalí
do klubíčka. Po činnosti si s dětmi povídáme o tom, co takové semínko potřebuje, aby
mohlo růst. (Hronešová 2007, březen č. 3)

Jak roste fazole?
Cíl: upevnit si znalost o růstu rostlin, umět seřadit správně obrázky za sebou, dokázat
slovně popsat proces růstu rostliny
Místo realizace: zahrada
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 5–6 let
Pomůcky: sada obrázků růstu fazole
Popis: Skupiny dětí dostanou sadu pomíchaných karet, na každé kartě je jedno ze stádií
růstu fazole (fazole, fazole s klíčkem, fazole s kořínkem, fazole s výhonkem, fazole se
stonkem a listy, fazole kvetoucí, fazole s lusky). Skupinky dětí mají za úkol karty
správně seřadit. (Hronešová 2007, březen č. 3)

Zaostřit pozornost
Cíl: zapojit se do společné aktivity, rozvoj zrakového rozlišování, pozorovat přírodu
kolem sebe a zaměřit se na detaily
Místo realizace: zahrada
Časová dotace: 15 minut
Věk dětí: 5–6 let
Pomůcky: rulička od kuchyňských ubrousků nebo toaletního papíru
Popis: Dítě si může vyrobit kukátko z tvrdého papíru nebo si ozdobit papírovou ruličku.
Venku skrz ni pozoruje okolí a zorné pole pohledu je omezené. Dítě sleduje ptačí
hnízda, koruny stromů, život v trávě, list stromu apod. Dítě není rozptylováno okolím.
Děti zkouší pozorovat pohyblivé objekty (ptáci, větve, květiny) a stálé objekty (kámen,
komín domu, chodník), poté si povídáme o tom, co bylo snazší pozorovat. Děti mohou
namalovat detail předmětu, který je při sledování zaujal. (Bäcker-Braun 2014, s. 131)

 

Žaludová schovávaná
Tato akční hra nezaměstnává jenom tělo, ale zapojuje i paměť, schopnost soustředění a sebeovládání, které potřebujeme, pokud chceme dosáhnout stanoveného úkolu- najít schované žaludy (kaštany). Jedná se o zábavnou aktivitu, která v hráčích rozvíjí sebeúctu, učí je, že vytrvalost vede k úspěchu a představuje skvělou příležitost k prozkoumávání a oblibování přírody.
Každá veverka (dítě) si ze země nasbírá pět až deset žaludů (kaštanů) a vloží jej do pytlíčku. U menších dětí pět bohatě stačí.
Když máme nasbíráno, rozhlédneme se kolem a najdeme si dobrá místa pro skrýš. Dáme si záležet, aby nikdo neviděl, kam si své žaludy zahrabáváme. Jakmile mají všichni schováno, vyjdeme si na krátkou procházku po okolí školky. Poté zamíříme zpátky do zahrady a schované žaludy zkusíme najít.
V cíli:
Zeptáme se dětí, jak se v kůži veverek cítily. Jaké dovednosti podle nich veverka potřebuje, aby přežila? Proč si děti na své skrýše vybraly zrovna taková místa? Bylo snadné žaludy zase najít? Co jim v tom pomohlo? Co jim připadalo obtížné a proč?

Vysvětlíme si, že veverky se navzájem poznají po čichu a po čichu hledají i potravu. Povíme si o dalších pochoutkách, které mají rády, jako jsou lískové oříšky, bukvice, kůra stromů, houby, pupeny, listy a květy. Starší děti možná zaujme, že veverky občas vyberou hnízdo ptákům a sežerou jim vajíčka i mláďata.
Žaludy dokonce jedí i lidé. Za druhé světové války byl jídla nedostatek, a tak lidé pili náhražku kávy vyráběnou ze zpracovaných žaludů, které se tehdy sbíraly stejně snadno jako dnes.

 

Hon za poklady
Vymyslíme konkrétní podobu pokladů do této hry. Zamyslíme se nad přírodninami, které můžeme na školní zahradě, nebo v jejím okolí najít. Zařadit můžeme i nějakou zkušenost- například určitý zvuk nebo závan větru na tváři. Než se pustíme do hraní, vyrobíme tabulky s nápovědami, ve kterých bude 9-16 věcí k nalezení. Nápovědy by měly mít podobu obrázku. Obrázky můžeme stáhnout z internetu, anebo vystříhat z časopisu. Každou tabulku vložíme do samostatné fólie, provlečeme dírami šňůrku, aby si ji případně mohlo dítě zavěsit kolem krku.
Zastavíme se u každého lovce a ujistíme se, že rozumí všem nápovědám. Starším dětem můžeme hon ztížit časovým limitem. Větší skupiny dětí lze rozdělit do týmů.
Zaměřeno na:
- používání smyslů
- rozproudění
- soustředěnost
- rozeznávání tematických celků
- propojování s přírodou

 

Kouzelné hůlky
Vyprávíme skupince, jak lidé v dřívějších dobách po celém světě věřili, že stromy vládnou kouzelnými schopnostmi. Hůlka ze dřeva určitého stromu si uchovala jeho vlastnosti a čarovnou moc přenesla na majitele.
Všichni se vydají hledat klacík. Až budou mít hůlku, vyberou si materiál, kterým svoji hůlku ozdobí. Může jít o lístky, květy, ale mohou použít i různé bavlnky, nebo lýkové provázky.
Zaměřeno na:
• určování stromů
• jemnou motoriku
• tvořivost
• představivost
• báje a pověsti
• propojování s přírodou
• sebevědomí
• komunikaci

Obličej z bláta
Když se smísí živel země a vody, vznikne blátivá tvář. U některých dětí to může být vůbec poprvé, kdy se mohou beztrestně vrtat v blátě.
Každé dítě dostane svůj prostor, kde si bude moci vyrobit svůj blátivý obličej. Poté se vydají nasbírat materiál na ozdobení. Jakmile si děti nasbírají vše, co budou potřebovat, lopatkou nebo rýčkem si vykopají jamku, až do hloubky, kde hlína začíná být kyprá. Každé dítě si hlínou do čtvrtiny naplní kyblík a pak pomalu přilévá vodu, dokud nevznikne bláto. Děti si pak naberou rukama z kyblíku vrchovatou hrst bláta a uplácají ho do koule a poté přitisknou k zemi, aby vznikla placka. Poté už nic nebrání tomu, aby děti popustily uzdu fantazie a svůj blátivý obličej si ozdobily.
Zaměřeno na:
• představivost
• používání smyslů
• jemnou motoriku
• vědu
• umění
• tvořivost
• komunikativnost
• empatii
• sebevědomí

Lesní šperky
Zaměřeno na:
• soustředěnost
• vytrvalost
• trpělivost
• tvořivost
• jemnou motoriku
• používání smyslů
• určování stromů

Rámy z klacíků
Zaměřeno na:
• ekologii
• tvořivost
• představivost
• soustředěnost
• sebevědomí
• samostatnost
• matematiku
• propojování s přírodou

Potřeby:
• 4 klacíky na osobu, pokud nejsou k mání na zemi
• provázek
• nůžky
• výtvarné potřeby (papír, hadřík, pastelky, barvičky, izolepa, vlna, aj.)
• barevná vlna